Otevřený dopis tlumočníků a překladatelů k aktuální situaci

Odborový svaz Jednota tlumočníků a překladatelů a další profesní organizace tlumočníků a překladatelů v ČR, včetně Jednota tlumočníků a překladatelů, Asociace konferenčních tlumočníků ASKOT, Komora soudních tlumočníků ČR, Obec překladatelů, Překladatelé Severu poslaly společný otevřený dopis adresovaný institucím, které v současné době využívají ve velké míře dobrovolníky, aby tlumočili a překládali v souvislosti s uprchlickou vlnou z válkou sužované Ukrajiny.

Programové prohlášení vlády ČR obsahuje závazek zvýšit odměny pro soudní překladatele a tlumočníky.

Dne 14. ledna se obrátila pracovní skupina soudních tlumočníků a překladatelů, sdružující zástupce českých překladatelských a tlumočnických organizací a akademických pracovišť na ministra spravedlnosti JUDr. P. Blažka společným dopisem, ve kterém oceňuje deklarovaný závazek vlády ČR zlepšit finanční ohodnocení soudních tlumočníků a překladatelů.

Pracovní skupina zároveň poukázala na potřebu celkového zkvalitnění podmínek činnosti, revizi legislativních požadavků, které jsou zdrojem sporů mezi orgány veřejné moci a tlumočníky, zvýšení transparentnosti činnosti soudních tlumočníků a překladatelů, rozvoje v oblasti digitalizace, elektronických úkonů, zvyšování kvality či průběžného vzdělávání.

Body týkající se oblasti soudního tlumočení a překladu jsou součástí kapitoly Spravedlnost a právo Programového prohlášení vlády ČR zveřejněného 7. ledna 2022, konkrétně:

Provedeme revizi systému odměňování znalců, soudních tlumočníků a překladatelů a zvýšíme odměny znalců, soudních tlumočníků a překladatelů na úroveň odpovídající náročnosti a společenské potřebnosti těchto profesí.

Dopis ministru spravedlnosti adresovali zástupci těchto organizací: Odborový svaz JTP, Komora soudních tlumončíků a překladatelů ČR, Jednota tlumočníků a překladatelů, z.s., Česká komora tlumočníků znakového jazyka, Asociace konferenčních tlumočníků ČR, Ústav jazyka a komunikace neslyšících FF UK, Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, Iniciativa za lepší zákon

Celé Programové prohlášení vlády naleznete zde

ČSN ISO 18841 (761505)

Tlumočnické služby – Obecné požadavky a doporučení

Tento dokument reaguje na potřebu zajistit obecné požadavky na služby pro poskytování kvalitních tlumočnických služeb. Uvádí požadavky a doporučení pro poskytování mluvené a vizuálně motorické komunikace napříč jazyky a společenskými kontexty a ve všech tlumočnických specializacích. Tento dokument lze používat spolu s jinými normami pro tlumočnické specializace.

Tlumočníci zprostředkovávají komunikaci mezi lidmi mluvícími různými jazyky. Tlumočení se liší od překladu, což je převádění psaného obsahu do jiného psaného jazyka.

Tento dokument specifikuje základní požadavky na poskytování tlumočnických služeb. Dále uvádí doporučení správné praxe.

POZNÁMKA Na tlumočnické specializace / specializované tlumočnické služby se mohou vztahovat i jiné mezinárodní normy (např. ISO 20228 Právní tlumočení).

Normu si lze zakoupit například zde

ČSN ISO 20228 (761504)

Tlumočnické služby – Právní tlumočení – Požadavky

Tento dokument byl vypracován jako reakce na celosvětovou a rostoucí potřebu uspokojit tlumočnické potřeby osob zbavených svobody, osob podezřelých, obviněných a obžalovaných, žalobců, žalujících stran, stěžovatelů, svědků, obětí, stran v různých právních prostředích během mluvené a znakové komunikace, jakož i potřebám zainteresovaných stran v soudnictví, jako jsou soudci, právníci, státní zástupci (prokurátoři), policisté, soudní administrativní pracovníci, notáři a také soukromé osoby vyžadující tlumočnické služby během komunikačních událostí souvisejících se zákonem.

Právo na právní tlumočnické služby bylo zakotveno v několika mezinárodních dokumentech (viz příloha A). Právní tlumočení musí být dostatečně kvalitní, aby se zajistil rovný přístup ke spravedlnosti pro všechny osoby, jakož i nestranná soudní řízení.

Právní tlumočení se etablovalo jako tlumočnické služby poskytované profesionálními tlumočníky. Existují různé kodexy a standardy (protokoly) pro specifická prostředí (např. pro policii nebo u soudu), ty se však v jednotlivých zemích liší; pro poskytování právních tlumočnických služeb neexistují žádná všeobecně schválená pravidla ani standardy.

Právní tlumočení se liší od právního překladu a zahrnuje předávání sdělení v mluvené nebo znakové podobě v reálném čase.

Standardy pro vzdělávání a správnou praxi v oblasti právního tlumočení se velmi liší a podléhají výrazným vývojovým změnám. V praxi se současné trendy v jednotlivých zemích ubírají směrem k deprofesionalizaci z důvodu nedostatku finančních prostředků, absence specializovaného vzdělávání a nedostatečného povědomí o rizicích při využívání neprofesionálních právních tlumočníků.

Tento dokument stanovuje základní zásady a zvyklosti právních tlumočnických služeb a specifikuje kompetence právních tlumočníků. Popisuje také různá právní prostředí a poskytuje doporučení pro příslušné způsoby tlumočení.

Dokument je určen všem stranám, které se podílejí na usnadňování komunikace mezi uživateli právních služeb pomocí mluveného nebo znakového jazyka.

Normu lze zakoupit například zde

ČSN ISO 18587 (761503)

Překladatelské služby – Posteditace výstupů strojového překladu – Požadavky

K uspokojení potřeb stále náročnějšího oboru překladatelství a lokalizace se v rostoucí míře prosazuje používání systémů strojového překladu. Mnoho poskytovatelů překladatelských služeb a klientů si uvědomilo, že používání těchto systémů je možným východiskem pro řešení překladových projektů, které je třeba dokončit ve velmi omezeném časovém rámci a/nebo se sníženým rozpočtem. Když se použije systém strojového překladu, mohou si klienti nechat přeložit materiál, který by jinak přeložen být nemohl; náklady na překlad mohou být sníženy a uvedení produktů na konkrétní trhy a také tok informací mohou být zrychleny. Na druhé straně jsou poskytovatelé překladatelských služeb schopni

a)  zvýšit produktivitu překladu;
b)  zkrátit dobu zpracování (zakázky);
c)  zůstat konkurenceschopní v prostředí, kde klienti vykazují rostoucí poptávku po používání strojového překladu.

Neexistuje však žádný systém strojového překladu s výstupem, který by mohl být kvalifikován jako rovnocenný s výstupem překladu pořízeného člověkem, a proto konečná kvalita výstupu překladu stále závisí na překladatelích a na jejich kompetenci v posteditaci.

S ohledem na rychlost, jakou se systémy strojového překladu mění, je nepraktické vytvářet pro tyto systémy zastřešující mezinárodní normu, která by mohla potlačovat inovace nebo být ignorována odvětvím vývoje překladatelské technologie.

Ustanovení tohoto dokumentu jsou proto omezena na tu část procesu, který začíná předáním výstupu strojového překladu a začátkem procesu prováděného člověkem, který se označuje jako posteditace.

Normu lze zakoupit například zde

ČSN ISO 13611 (761502)

Tlumočnické služby – Směrnice pro komunitní tlumočení

Tato mezinárodní norma byla vypracována jako reakce na celosvětovou potřebu přizpůsobit se jazykové, kulturní a etnické rozmanitosti lidí, kteří komunikují prostřednictvím mluvených a znakových jazyků. V každé zemi světa existují skupiny lidí, kteří bez ohledu na to, zda žijí v zemi své státní příslušnosti, nebo v zemi svého narození, nehovoří jazykem většiny. Tyto jazykové menšiny získávají přístup ke službám prostřednictvím komunitních tlumočníků, označovaných také jako tlumočníci ve veřejných službách (pro další bližší údaje viz příloha A). Komunitní tlumočení je pro příslušníky jazykových menšin, kteří chtějí uplatnit své právo na komunikaci a přístup ke službám, zásadní. Komunitní tlumočení staví mluvčího z jazykové menšiny, který usiluje o přístup ke službě v dané komunitě, na stejnou úroveň jako rodilého mluvčího v jazyce společenství. Rostoucí kulturní a etnická rozmanitost přidává specifické podněty k požadavku na poskytování služeb těm, kteří nesdílejí jazyk (jazyky) společenství. Jak ve městě, tak na venkově mluvčí užívající jazyk společenství i jazykové menšině komunikují efektivně, poskytují služby a získávají přístup ke službám prostřednictvím komunitních tlumočníků.

Vzhledem k rozmanitosti našeho světa jsou setkání, při nichž účastníci nesdílejí společný jazyk, čím dál častější. Komunitní tlumočení je prostředkem, jímž mohou poskytovatelé služeb zajistit, aby byl stejný přístup ke kvalitě služeb nabízen všem jazykovým komunitám bez ohledu na jejich kulturu nebo jazyk.

Komunitní tlumočení se etablovalo jako profesionální druh tlumočení. Existují různé kodexy a standardy (normy) pro specifická prostředí (např. tlumočení při poskytování zdravotní péče), v současné době však pro komunitní tlumočníky, kteří jsou povoláváni k tlumočnickým úkonům v mnoha různých situacích v rámci komunity, neexistují žádná všeobecně schválená pravidla ani standardy (normy).

Je důležité zdůraznit, že tlumočení se liší od překladu, neboť se převážně věnuje mluvené nebo znakové komunikaci, a ne psané komunikaci. Ke komunitnímu tlumočení dochází v celé řadě odlišných prostředí a nemá se zaměňovat s jinými druhy tlumočení.

Tato mezinárodní norma stanovuje kritéria a doporučení pro komunitní tlumočení v průběhu mluvené a znakové komunikace umožňující přístup ke službám těm lidem, kteří mají omezenou znalost jazyka, který se v těchto službách používá. Ke komunitnímu tlumočení dochází v celé řadě soukromých a veřejných prostředí; komunitní tlumočení podporuje rovný přístup ke komunitním a/nebo veřejným službám.

Tato mezinárodní norma se týká komunitního tlumočení jako profese, nikoliv jako neformální činnosti, jako je tlumočení mezi přáteli, členy rodiny, dětmi nebo jinými osobami, které nemají způsobilosti a kvalifikace specifikované v této mezinárodní normě nebo které nedodržují příslušný etický kodex.

Tato mezinárodní norma je návodem. Stanovuje a poskytuje základní zásady a postupy, které jsou nezbytné pro zajištění kvalitních služeb komunitního tlumočení pro všechny jazykové komunity, pro koncové uživatele, jakož i pro žadatele a poskytovatele služeb. Kromě toho poskytuje obecné směrnice, které jsou společné pro všechny formy komunitního tlumočení. Tato mezinárodní norma je použitelná v prostředích, kde mluvčí v jazyce nepoužívaném společenstvím potřebují komunikovat a získat přístup ke službám. Tato prostředí se liší a mohou k nim mimo jiné patřit:

veřejné instituce (školy, univerzity, komunitní centra atd.);
humanitní a sociální služby (orgány pro uprchlíky, svépomocná centra atd.);
zdravotnická zařízení (nemocnice, zařízení sociálních služeb atd.);
obchod a průmysl (reality, pojišťovnictví atd.);
nábožensky založené organizace (obřady, slavnosti atd.);
nouzové situace (přírodní pohromy, epidemie atd.).

Normu lze zakoupit například zde

ČSN EN ISO 17100 (761501)

Překladatelské služby – Požadavky na překladatelské služby

Tato mezinárodní norma stanovuje požadavky týkající se všech aspektů procesu překládání, které přímo ovlivňují kvalitu a poskytování překladatelských služeb. Norma obsahuje ustanovení týkající se poskytovatelů překladatelských služeb (TSP) s ohledem na management hlavních procesů, minimální požadavky na kvalifikaci, dostupnost a management zdrojů a také na další opatření nezbytná pro poskytování kvalitních překladatelských služeb.

Normu lze zakoupit například zde

ČSN ISO 12616 (010506)

Terminografie zaměřená na překlad

Tato mezinárodní norma stanovuje směrnice umožňující překladatelům a jejich spolupracovníkům zaznamenávat, udržovat a rychle a snadno vyhledávat terminologické informace související s překladatelskou činností.

Překladatelé měli vždy potřebu zaznamenávat terminologické informace pro pozdější využití. Překladatelé zabývající se odbornými texty mají zvýšenou potřebu zaznamenávat a vyhledávat terminologické informace, protože jim to šetří čas a umožňuje pracovat mnohem efektivněji. Zkušenost ukazuje, že terminografie usnadňuje překladatelskou práci tím, že dává překladatelům možnost

–      zaznamenávat a systematizovat terminologii,

–      používat v průběhu času terminologii jednotným způsobem a

–      pracovat efektivněji s více jazyky.

Systematickým zaznamenáváním terminologických informací mohou překladatelé pozvednout úroveň své činnosti, zlepšit kvalitu textu a zvýšit produktivitu. Uspořádaný soubor terminologických informací umožňuje překladatelům sledovat vývoj jejich odborných znalostí a znovu je využívat a usnadňuje spolupráci mezi jednotlivci nebo překladatelskými týmy.

Kvalitu překladu lze měřit částečně z hlediska lingvistických prvků, jako je styl a gramatika, a částečně z hlediska přesnosti použití příslušné terminologie. Směrnice v této mezinárodní normě poskytují nezbytné základy pro řízení jakosti terminologických informací v překladech. Tyto směrnice mohou být rovněž přizpůsobeny tak, aby byly základem pro spravování textů ze zdrojového jazyka, paralelních textů, překladů a jiných informací (např. bibliografií, odkazů a citací) v cílovém jazyce.

Tuto mezinárodní normu  lze použít jak pro práci jednotlivých překladatelských subjektů, tak pro týmovou práci nebo práci překladatelských sekcí. Jsou v ní rovněž stanoveny směrnice, které jsou nezbytné pro výměnu terminologických dat.

Normu lze zakoupit například zde

Kompenzační bonus 2022

Finanční správa začala vyplácet kompenzační bonus. Žádat lze až o 40 tisíc korun

Žádat je možné až o 1 000 Kč denně s výjimkou dohodářů, kteří mají nárok až na 500 Kč denně.

O kompenzační bonus mohou žádat OSVČ, společníci s.r.o. a osoby pracující na základě dohody o práci mimo pracovní poměr (DPP či DPČ), jejichž tržby primárně v důsledku covidových opatření státu (mimořádná, ochranná či krizová opatření) poklesly minimálně o 30 % oproti srovnávacímu období. Srovnávací období je stanoveno jako tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v rozhodném období od 1. června do 31. října 2021.

V současnosti jsou zákonem dány dvě bonusová období od 22. listopadu do 31. prosince 2021, resp. od 1. ledna do 31. ledna 2022.

Základním předpokladem možnosti čerpat kompenzační bonus je významné dotčení činnosti, které je posuzováno prostřednictvím testu poklesu příjmů.

Další podmínkou vzniku nároku na kompenzační bonus je splnění testu majoritních příjmů z významně dotčené činnosti (nebo činností). Výše uvedená podmínka se považuje za splněnou, pokud příjmy pocházející z činností, jejichž výkon byl významně dotčen, byly v rámci srovnávacího období příjmy převažujícími (nadpolovičními). 

Více informací ke kompenzačnímu bonusu se dozvíte na stránkách finanční správy zde.

Kulatý stůl k pracovním podmínkám tlumočníků a překladatelů

Překladatelé a tlumočníci debatovali za účasti předsedy ČMKOS Josefa Středuly o pracovních podmínkách v jednotlivých odvětvích.

Praha, 26. 11. 2021. Během bezmála tříhodinového jednání byl představen překlad beletrie, audiovizuální překlad, tlumočení a překlad českého znakového jazyka i soudní překlad a tlumočení.

Hovořilo se o aktuálních trendech jak v ČR, tak v celoevropském kontextu, nejen o cenách, ale o celkovém nastavení pracovních podmínek a postavení tlumočníků a překladatelů na trhu práce, o specializovaném vzdělání pro tlumočníky a překladatele a nedostupnosti certifikace v některých oborech, jako je například český znakový jazyk.

Diskutovala se také připravovaná evropská legislativa v oblasti kolektivního vyjednávání OSVČ. Více než 24 milionů lidí v EU je samostatně výdělečně činných, přičemž v odvětvích, jako jsou média, umění a zábava, je téměř polovina všech pracovníků samostatně výdělečně činná.

Na základě setkání zástupci jednotlivých oblastí vypracovali analýzy, popisující nejpalčivější problémy a oblasti možné spolupráce s experty ČMKOS. O jednotlivých oblastech se povedou další specializovaná jednání.

Postupně jsou představeny jednotlivé oblasti překladu a tlumočení
Miroslav Pošta představuje situaci překladatelů audiovizuálních děl
Marie Horáková (uprostřed) představuje situaci tlumočníků českého znakového jazyka, vlevo Filip Machač, vpravo Martin Mikuláš
předseda ČMKOS Josef Středula (uprostřed), vlevo Martin Severýn