Evropská komise schválila pokyny ke kolektivnímu vyjednávání OSVČ

Evropská komise schválila pokyny pro uplatňování práva hospodářské soutěže Unie na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek samostatně výdělečně činných osob.
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_5796

Pokyny objasňují, kdy se mohou OSVČ spojit, aby společně vyjednaly lepší pracovní podmínky, aniž by porušovaly pravidla EU pro hospodářskou soutěž.

Výkonná místopředsedkyně komise pro Evropu připravenou pro digitální věk a komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová uvedla: „Osoby samostatně výdělečně činné v digitální ekonomice i mimo ni nemusí být schopni individuálně vyjednat dobré pracovní podmínky, a proto mohou čelit obtížným pracovním podmínkám. Spojení OSVČ za účelem kolektivního vyjednávání může být mocným nástrojem ke zlepšení takových podmínek. Cílem nových pokynů je poskytnout právní jistotu osobám samostatně výdělečně činným tím, že vyjasní, kdy právo hospodářské soutěže nebrání jejich snaze kolektivně vyjednávat o lepších podmínkách.“

Směrnice je důležitý krok k posílení kolektivního vyjednávání jako univerzálního pracovního práva, a to i pro osoby samostatně výdělečně činné.
Směrnice objasňují, že při vyjednávání o zlepšení pracovních podmínek osob samostatně výdělečně činných a osob na volné noze nelze odbory považovat za nezákonné kartely podle antimonopolního práva EU.
Důležité je, že Komise rovněž uznává autonomii sociálních partnerů a respektování způsobů kolektivního vyjednávání na vnitrostátní úrovni.
 
Jako součást probíhajícího přezkumu udržitelnosti právního rámce hospodářské soutěže EU tyto pokyny významně přispívají k sociálně odpovědnějším politikám hospodářské soutěže a jejich vymáhání. Kolektivní vyjednávání je důležitým nástrojem v boji proti zneužívání monopolní moci zaměstnavatelů na trhu práce a nejistých forem práce.
 
Schválené pokyny se řídí celkovou strukturou a kategoriemi stanovenými v návrhu pokynů z prosince 2021:
•       OSVČ samostatně výdělečně činné v situaci srovnatelné se zaměstnanci, kteří:
o   poskytují služby převážně jednomu podniku;
o   pracují bok po boku se zaměstnanci; nebo
o   poskytují služby digitální pracovní platformě nebo jejím prostřednictvím;
•       Samostatně výdělečně činné osoby ve slabší pozici, které:
o   vyjednávají s celým sektorem nebo ekonomicky silnějšími společnostmi; nebo
o   kolektivně vyjednávají podle vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů EU.
 
Pokyny se vztahují na samostatně výdělečně činné osoby offline i online.

Více informací o pokynech a důležité odkazy v tiskové zprávě Evropské komise

Tlumočníci a překladatelé vyjádřili OSTRÝ NESOUHLAS S NÁVRHEM NOVELY VYHLÁŠKY č. 507/2020 Sb., O ODMĚNĚ A NÁHRADÁCH soudního tlumočníka a soudního překladatele

V dopise z 8. září 2022 ministru spravedlnosti Blažkovi tlumočníci a překladatelé vyjádřili ostrý nesouhlas s návrhem novely vyhlášky č. 507/2020 Sb., o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele, zejména s ignorováním zásadních připomínek vznesených pracovní skupinou soudních tlumočníků a překladatelů složenou ze zástupců profesních a odborových organizací ASKOT, ČKTZJ, JTP, KST ČR, OS JTP, SNNO v ČR, ÚJKN FF UK.

Novela odměnové vyhlášky by měla vstoupit v platnost 1. ledna 2023. 

S dopisem se můžete seznámit zde:  

Zákon č. 354/2019 Sb.

Zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Obecná ustanovení o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti

(1) Výkonem tlumočnické činnosti se rozumí provádění tlumočnických úkonů před orgány veřejné moci nebo v souvislosti s právním jednáním ve formě notářského zápisu. Úkony a činnost, jejichž předmětem je přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jsou posuzovány jako tlumočnická činnost.

(2) Výkonem překladatelské činnosti se rozumí provádění překladatelských úkonů před orgány veřejné moci a vyhotovení úředně ověřeného překladu vyžadovaného podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy.

§ 2

Výkon tlumočnické a překladatelské činnosti

(1) Tlumočnickou činnost je oprávněn vykonávat soudní tlumočník (dále jen „tlumočník“).

(2) Překladatelskou činnost je oprávněn vykonávat soudní překladatel (dále jen „překladatel“).

§ 3

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí na tlumočení v českém znakovém jazyce a na komunikaci prostřednictvím dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob vycházejících z českého jazyka podle zákona upravujícího komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob.

(2) Ustanovení o převodu z komunikačních systémů a do komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob se vztahuje také na převod z komunikačních systémů a do komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob vycházejících z jiných znakových a mluvených jazyků.

(3) Kde se dále v tomto zákoně hovoří o tlumočníkovi, tlumočnickém úkonu, tlumočnickém oprávnění a tlumočnické činnosti, rozumí se tím i překladatel, překladatelský úkon, překladatelské oprávnění a překladatelská činnost, není-li výslovně stanoveno jinak.

§ 4

(1) Tlumočník je povinen vykonávat tlumočnickou činnost pouze v jazyce, pro který má oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, a ve sjednané nebo stanovené době.

(2) Tlumočník vykonává tlumočnickou činnost osobně.

(3) V případě potřeby je možné ustanovit osobě se sluchovým postižením 2 tlumočníky.

§ 5

Příslušnost

Ve věcech výkonu tlumočnické činnosti a ve věcech žádostí o zápis do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále jen „seznam tlumočníků a překladatelů“) rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).

§ 6

Seznam jazyků

Seznam jazyků uveřejní ministerstvo na svých internetových stánkách.

ČÁST DRUHÁ

VÝKON TLUMOČNICKÉ ČINNOSTI

HLAVA I

PODMÍNKY PRO VÝKON TLUMOČNICKÉ ČINNOSTI

§ 7

Podmínky pro výkon tlumočnické činnosti a slib tlumočníka a překladatele

(1) Tlumočníkem může být fyzická osoba, která

a) je odborně způsobilá k výkonu tlumočnické činnosti v daném jazyce, pro který má být zapsána,

b) je bezúhonná,

c) je plně svéprávná,

d) nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100000 Kč za přestupek podle § 37 odst. 1 písm. a) až d), f) až k) nebo podle § 37 odst. 2 písm. a) až d), f) až l), pokutou ve výši nejméně 100000 Kč za přestupek podle § 38 odst. 1 písm. a) až e nebo podle § 38 odst. 2 písm. a) až f), pokutou ve výši nejméně 100000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a), b) až d), ani pokutou ve výši 100000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 2 písm. a), b) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost podle § 14 odst. 1 písm. c),

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,

g) prokáže znalost českého jazyka v rozsahu nutném k výkonu tlumočnické činnosti, není-li tato osoba rodilým mluvčím, a

h) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) až g) složila bez výhrady do rukou ministra spravedlnosti slib podle odstavce 2 nebo 3.

(2) Slib tlumočníka zní: „Slibuji, že při své tlumočnické činnosti budu dodržovat právní předpisy, že tlumočnickou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu tlumočnické činnosti dozvěděl.“

(3) Slib překladatele zní: „Slibuji, že při své překladatelské činnosti budu dodržovat právní předpisy, že překladatelskou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu překladatelské činnosti dozvěděl.“

(4) Znalost českého jazyka podle odstavce 1 písm. g) se prokazuje dokladem o splnění zkoušky u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, nebo dokladem o splnění rovnocenné jazykové zkoušky. Potřebnou úroveň znalosti českého jazyka a rovnocenné jazykové zkoušky stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou. Rodilým mluvčím se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která složila maturitní zkoušku z českého jazyka.

§ 8

Odborná způsobilost

(1) Za odborně způsobilou podle § 7 odst. 1 písm. a) se považuje osoba, která

a) získala vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání,

b) absolvovala státní jazykovou zkoušku speciální pro obor tlumočnický nebo překladatelský, nebylo-li předmětem vysokoškolského vzdělání studium jazyka, pro který daná osoba žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, nebo se jedná o osobu, jejímž mateřským jazykem je daný jazyk,

c) získala 5 let aktivní tlumočnické nebo překladatelské praxe,

d) absolvovala doplňkové studium pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem právo a právní věda,

e) získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný jazyk nebo absolvovala kvalifikační akreditovaný kurz zaměřený na daný jazyk, pokud je to nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí, a

f) úspěšně složila vstupní zkoušku podle § 10.

(2) Aktivní tlumočnickou nebo překladatelskou praxí se rozumí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností souvisejících s daným jazykem po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání, bezprostředně předcházející podání žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, kdy převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání.

(3) Za osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. e) se považuje také osvědčení o odborné způsobilosti získané v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci.

(4) V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů splnění některé z podmínek podle odstavce 1 prominout, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou záruku, že tlumočnická nebo překladatelská činnost bude vykonávána s odbornou péčí; zejména lze prominout nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) získáním delší aktivní odborné praxe.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadované vzdělání a požadovanou délku praxe pro zápis žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů spolu s uvedením specifikace potřebného osvědčení o odborné způsobilosti nebo kvalifikačního akreditovaného kurzu, jsou-li nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí.

§ 9

Bezúhonnost

(1) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.

(2) Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Bezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku trestů dokládá také

a) u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v cizím státě, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,

b) u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy.

(4) Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.

(5) Doklad podle odstavce 3 písm. a) nepředkládá občan České republiky, pokud je státem, v němž se v posledních 3 letech nepřetržitě zdržoval po dobu delší než 3 měsíce, členský stát Evropské unie.

(6) Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce.

(7) Na vyžádání ministerstva žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení.

§ 10

Vstupní zkouška tlumočníka

(1) Vstupní zkouškou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon tlumočnické činnosti a řízení, v nichž se tlumočnická činnost vykonává, a náležitostí tlumočnického úkonu. Vstupní zkoušku zajišťuje a organizuje Justiční akademie. Vstupní zkouška se koná v českém jazyce.

(2) Vstupní zkouška se považuje za splněnou v případě, že žadatel při vykonání vstupní zkoušky uspěl v jiném jazyce, než pro který nově žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů v uplynulých 3 letech před dnem podání žádosti.

(3) Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) až g) a v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a uhradí poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky, bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 11 odst. 2 vykonat vstupní zkoušku. Poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky činí 3000 Kč.

(4) Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Ministerstvo umožní opakování vstupní zkoušky žadateli, který uhradil poplatek za vykonání vstupní zkoušky, o jejíž opakování žádá, a to po uplynutí 6 měsíců ode dne konání vstupní zkoušky, při které žadatel neuspěl. Vstupní zkoušku lze opakovat pouze jedenkrát. Poplatek za umožnění opakování vstupní zkoušky činí 3000 Kč.

(5) Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl a nepodal včas žádost o její opakování, stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu, anebo ten, kdo neuspěl ani při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů nejdříve po uplynutí 3 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky.

(6) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže vážné důvody své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném termínu ve výši 5000 Kč.

(7) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném náhradním termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže důvody zvláštního zřetele hodné své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném náhradním termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném náhradním termínu ve výši 10000 Kč.

(8) Žadatel, který se nedostaví ke vstupní zkoušce a svoji neúčast řádně a včas neomluví, se hodnotí stupněm neuspěl.

(9) Způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.

HLAVA II

VZNIK, POZASTAVENÍ A ZÁNIK OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT TLUMOČNICKOU ČINNOST

§ 11

Vznik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost

(1) Oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost vzniká zápisem do seznamu tlumočníků a překladatelů.

(2) Žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů podává žadatel na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede jazyk, pro který žadatel žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, a to podle seznamu jazyků uveřejněném na internetových stánkách ministerstva.

(3) Ministerstvo zapíše žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů, splnil-li žadatel podmínky pro výkon tlumočnické činnosti, a to do 10 pracovních dnů ode dne složení slibu. Rozhodnutí o zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem tlumočníka do seznamu tlumočníků a překladatelů.

(4) Ministerstvo vydá tlumočníkovi průkaz tlumočníka (dále jen „průkaz“) a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí tlumočnické pečeti. Postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu tlumočnické pečeti a barvu tlumočnické pečeti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Tlumočník je povinen oznámit ministerstvu změny ve skutečnostech, které jsou podmínkou pro výkon tlumočnické činnosti, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(6) Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů stanoví ministerstvo vyhláškou a formulář zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 12

Zvláštní ustanovení o vzniku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost

(1) Ministerstvo zapíše do seznamu tlumočníků a překladatelů fyzickou osobu jako tlumočníka, aniž by splnila podmínky pro zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů podle příslušných ustanovení tohoto zákona, pokud

a) získala v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci oprávnění obdobné tlumočnickému oprávnění podle tohoto zákona,

b) ministerstvo po složení rozdílové zkoušky uzná její kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace a

c) prokáže znalost českého jazyka v rozsahu nutném k výkonu tlumočnické činnosti, není-li státním občanem České republiky.

(2) Rozdílovou zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů upravujících výkon tlumočnické činnosti a řízení nebo jiné postupy, v nichž se tlumočnická činnost vykonává, a náležitostí tlumočnického úkonu. Na rozdílovou zkoušku se použije ustanovení § 10 obdobně. Způsob vykonání rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) K prokázání znalosti českého jazyka podle odstavce 1 písm. c) se obdobně použije § 7 odst. 4.

(4) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 musí před zapsáním do seznamu tlumočníků a překladatelů složit slib podle § 7 odst. 2 nebo 3 do rukou ministra spravedlnosti.

§ 13

Pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost

(1) Ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud o to sám tlumočník písemně požádá a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost pozastaveno.

(2) Ministerstvo může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud

a) bylo zahájeno trestní stíhání tlumočníka pro trestný čin, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední zejména, zda se jedná o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti a zda se jedná o trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon tlumočnické činnosti,

b) existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon tlumočnické činnosti, nebo

c) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.

(3) Žádost o pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost lze podat na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost se vždy stanoví doba, na kterou se toto oprávnění pozastavuje. Ministerstvo ukončí pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost na žádost tlumočníka, pokud tomu nebrání závažné důvody.

(4) Po dobu pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nesmí tlumočník vykonávat tlumočnickou činnost a bezodkladně o této skutečnosti informuje všechny své zadavatele dosud neprovedených tlumočnických úkonů; tyto tlumočnické úkony již tlumočník neprovede. Pozastavením oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost však není dotčena povinnost překladatele dokončit již rozpracované překladatelské úkony a doplnit nebo vysvětlit již provedené překladatelské úkony, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Pokud by dokončení již rozpracovaných tlumočnických úkonů bylo v rozporu s důvodem pozastavení činnosti, musí být tato skutečnost uvedena v rozhodnutí o pozastavení překladatelské činnosti a překladatel o této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dosud neprovedených překladatelských úkonů. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, musí překladatel vrátit zadavateli podklady sloužící pro provedení překladatelského úkonu.

(5) Pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost a ukončení pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost zaznamená ministerstvo v seznamu tlumočníků a překladatelů bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nabylo právní moci.

(6) Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nemá odkladný účinek.

§ 14

Zánik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost

(1) Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud tlumočník

a) přestal splňovat podmínky pro výkon tlumočnické činnosti,

b) nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat tlumočnickou činnost nebo ji nemůže provádět s odbornou péčí a oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nebylo pozastaveno, nebo

c) závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem.

(2) Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve ministerstvo tlumočníka před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě.

(3) Oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost zaniká

a) smrtí tlumočníka,

b) oznámením o ukončení tlumočnické činnosti, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení ministerstvu doručeno, nebo

c) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost.

(4) Po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost musí ten, komu byly poskytnuty podklady sloužící pro provedení tlumočnického úkonu, nebo ten, kdo má podklady u sebe, tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli.

(5) Po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost musí ten, komu byla vydána tlumočnická pečeť a průkaz, nebo ten, kdo má tlumočnickou pečeť a průkaz u sebe, odevzdat tlumočnickou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu ministerstvu. Ministerstvo bez zbytečného odkladu zaznamená zánik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost do seznamu tlumočníků a překladatelů.

HLAVA III

SEZNAM TLUMOČNÍKŮ A PŘEKLADATELŮ

§ 15

Obecná ustanovení o seznamu tlumočníků a překladatelů

(1) Seznam tlumočníků a překladatelů je informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo, a do něhož se zapisují tlumočníci. Údaje označené tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) K údajům, které jsou označené tímto zákonem jako neveřejné, má přístup ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce seznamu tlumočníků a překladatelů přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části seznamu tlumočníků a překladatelů rovněž jinému orgánu veřejné moci.

(3) Tlumočník má právo nahlížet do seznamu tlumočníků a překladatelů na všechny údaje, které jsou o něm zapsány.

(4) Z údajů podle odstavce 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(5) Údaje z neveřejné části ze seznamu tlumočníků a překladatelů ministerstvo vymaže po uplynutí 10 let od zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost.

§ 16

Údaje vedené v seznamu tlumočníků a překladatelů

(1) Jako veřejný údaj se do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje

a) jméno,

b) jazyk,

c) sídlo,

d) kontaktní adresa na území České republiky v případě, že tlumočník nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,

e) identifikační číslo osoby,

f) identifikátor datové schránky,

g) telefonní kontakt,

h) den zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů,

i) údaj o zápisu do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., byl-li tlumočník zapsán podle tohoto zákona,

j) údaj o odmítnutí provedení tlumočnického úkonu podle § 19 odst. 1 písm. c),

k) údaj o tom, od kdy a na jak dlouhou dobu byl výkon tlumočnické činnosti pozastaven, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení,

l) údaj o zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, jeho důvodu a datu.

(2) Na žádost tlumočníka se do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje jako veřejný údaj

a) adresa elektronické pošty,

b) kontaktní adresa,

c) internetová stránka týkající se tlumočnické činnosti,

d) specializace.

(3) Jako neveřejný údaj se do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje

a) údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu,

b) údaj o uložené výtce,

c) údaj o zahájení správního řízení podle tohoto zákona,

d) údaj o odmítnutí provedení tlumočnického úkonu podle § 19 odst. 2,

e) adresa místa trvalého pobytu, nebo místa pobytu, nemá-li tlumočník trvalý pobyt na území České republiky, a

f) jiná skutečnost potřebná pro výkon dohledu.

(4) Tlumočníkovi, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí identifikační číslo osoby ministerstvo.

(5) Změnu údajů zapisovaných do seznamu tlumočníků a překladatelů je tlumočník povinen oznámit ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(6) Tlumočník je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České republiky, anebo v informačním systému cizinců, jedná-li se o cizince. Změny údajů získaných z těchto registrů, systémů, obchodního rejstříku nebo od tlumočníka zapíše ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu tlumočníků a překladatelů.

§ 17

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a

f) státní občanství, případně více státních občanství.

(2) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

d) rodné číslo,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,

g) omezení svéprávnosti,

h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a

i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e) státní občanství, případně více státních občanství,

f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

g) omezení svéprávnosti,

h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a

i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(4) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a

b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.

(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

HLAVA IV

PRÁVA A POVINNOSTI TLUMOČNÍKŮ

§ 18

Vyloučení

(1) Tlumočník nesmí provést tlumočnický úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který tlumočnický úkon zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být tlumočnický úkon použit.

(2) Jakmile se tlumočník dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li tlumočníka orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je tlumočník v dané věci z provedení tlumočnického úkonu vyloučen.

(3) Odstavec 1 o vyloučení tlumočníka se použije obdobně i pro konzultanta.

§ 19

Odmítnutí výkonu tlumočnické činnosti

(1) Tlumočník odmítne provést tlumočnický úkon, pokud

a) má pozastaveno oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,

b) nemá tlumočnické oprávnění v jazyce, ve kterém je potřebné úkon provést,

c) nemá k provedení tlumočnického úkonu dostatek odborných znalostí, nebo

d) mu počet nebo rozsah zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů neumožňuje provést další úkon řádně a včas.

(2) Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí tlumočník odmítnout provést tlumočnický úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti nebo jiné vážné důvody neumožňují provést úkon řádně a včas, nebo tak stanoví jiný zákon. Orgán veřejné moci oznámí odmítnutí provedení tlumočnického úkonu ministerstvu, které údaj o odmítnutí, včetně důvodu odmítnutí provedení tlumočnického úkonu zaznamená do seznamu tlumočníků a překladatelů.

§ 20

Mlčenlivost

(1) Tlumočník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel. Zproštění mlčenlivosti se nevztahuje na tlumočnický úkon provedený mezi obviněným a obhájcem v trestním řízení.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i pro konzultanty a další osoby, které se na tlumočnické činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je tlumočník povinen tyto osoby písemně poučit.

(3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být tlumočnický úkon použit; povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad tlumočnickou činností.

(4) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2 nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi.

§ 21

Odpovědnost za výkon tlumočnické činnosti

(1) Tlumočník je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti.

(2) Tlumočník se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

§ 23

Konzultant

Vyžaduje-li to povaha věci, je tlumočník oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Tato okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí být uvedena v tlumočnické doložce.

§ 24

Oznamovací povinnost tlumočníka

Tlumočník je povinen oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, a to neprodleně, nejpozději však do 10 dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost.

HLAVA V

USTANOVENÍ TLUMOČNÍKA A OSOBY VYKONÁVAJÍCÍ JEDNORÁZOVĚ TLUMOČNICKOU ČINNOST

§ 25

Ustanovení tlumočníka

Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, tlumočníka se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště; při výběru tlumočníka orgán veřejné moci přihlédne také k zapsané specializaci. Orgán veřejné moci s tlumočníkem předem projedná zadání tlumočnického úkonu, termín jeho provedení, sdělí tlumočníkovi informace o předmětu tlumočnického úkonu a případně další informace ze spisu. Jedná-li se o tlumočnický úkon prováděný písemně nebo překladatelský úkon, lze tuto lhůtu na žádost tlumočníka nebo překladatele výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů hodných zvláštního zřetele.

§ 26

Osoba vykonávající jednorázově tlumočnickou činnost

(1) Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k provedení tlumočnického úkonu i jinou osobu, která není zapsána do seznamu tlumočníků a překladatelů pro daný jazyk, má potřebné odborné znalosti pro to, aby provedla tlumočnický úkon, a vyslovila se svým ustanovením souhlas, pokud pro daný jazyk není zapsán žádný tlumočník, nebo žádný tlumočník zapsaný v seznamu tlumočníků a překladatelů nemůže tlumočnický úkon provést, nebo by provedení tlumočnického úkonu tlumočníkem zapsaným do seznamu tlumočníků a překladatelů bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi.

(2) Orgán veřejné moci poučí osobu podle odstavce 1 o významu tlumočnického úkonu z hlediska obecného zájmu a o následcích křivého tlumočení.

(3) Osoba ustanovená podle odstavce 1 složí do rukou orgánu, který ji ustanovil, slib podle § 7 odst. 2 nebo 3. Před složením slibu nesmí provést tlumočnický úkon. O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis.

(4) Není-li jazyk, pro který byla osoba ustanovena, uveřejněn na internetových stránkách ministerstva, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k provedení tlumočnického úkonu, povinen sdělit ministerstvu, pro který jazyk nebo komunikační systém byla tato osoba ustanovena.

(5) Pro účely jednorázového provedení tlumočnického úkonu se na osobu podle odstavce 1 hledí, jako by byla tlumočníkem.

HLAVA VI

TLUMOČNICKÝ A PŘEKLADATELSKÝ ÚKON

§ 27

Způsob provedení tlumočnického a překladatelského úkonu

(1) Tlumočnický úkon lze provádět pouze ústně; přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být prováděn písemně. Pro písemné provedení tlumočnické činnosti platí odstavec 2 obdobně.

(2) Překladatelský úkon lze provádět pouze písemně. Provádí-li se překladatelský úkon v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk překladatelské pečeti. Provádí-li se překladatelský úkon v elektronické podobě, musí být dán souhlas zadavatele. Zároveň musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno překladatele a označení „překladatel“, a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne provedení překladatelského úkonu.

(3) Je-li tlumočnická či překladatelská činnost vykonávána z některého nebo do některého z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, vykonává se taková činnost způsobem odpovídajícím charakteru použitého komunikačního systému.

(4) Tlumočnickou pečetí lze opatřit pouze překladatelský úkon nebo tlumočnický úkon v písemné podobě.

(5) U tlumočnických úkonů, jejichž celková délka přesahuje 4 hodiny, musí být zařazena alespoň hodinová přestávka nebo být ustanoveni alespoň 2 tlumočníci.

(6) Způsob provedení tlumočnického úkonu a náležitosti překladatelského úkonu, užívání tlumočnické pečeti a tlumočnické doložky stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 28

Evidence úkonů

(1) Správcem evidence tlumočnických a překladatelských úkonů (dále jen „evidence úkonů“) je ministerstvo. Evidence úkonů je informačním systémem veřejné správy a je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Tlumočník je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence úkonů.

(3) Tlumočník do evidence úkonů zapíše do 5 pracovních dnů ode dne zadání tlumočnického úkonu nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže,

a) den zadání,

b) den provedení, případně den vysvětlení nebo doplnění tlumočnického úkonu,

c) předmět tlumočnického úkonu,

d) zdrojový a cílový jazyk, ve kterém má být proveden tlumočnický úkon,

e) označení zadavatele,

f) termín, případně prodloužený termín pro provedení tlumočnického úkonu,

g) příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci,

h) počet hodin tlumočení nebo počet normostran překladu a

i) údaj o vyúčtované a přiznané odměně a náhradách.

(4) V evidenci úkonů je rovněž pro každého tlumočníka veden

a) celkový počet provedených tlumočnických úkonů zadaných orgány veřejné moci v jednotlivých letech,

b) celkový počet provedených tlumočnických úkonů zadaných ostatními zadavateli v jednotlivých letech,

c) celkový počet provedených tlumočnických úkonů v jednotlivých letech,

d) počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů zadaných orgány veřejné moci,

e) počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů zadaných ostatními zadavateli,

f) celkový počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů.

(5) Údaje podle odstavce 3 a odstavce 4 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné. Přístup k neveřejným údajům má ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce evidence úkonů přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.

(6) Způsob vedení evidence úkonů stanoví ministerstvo vyhláškou.

(7) Ministerstvo provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech tlumočníků.

ČÁST TŘETÍ

ODMĚŇOVÁNÍ A NÁHRADY

§ 29

Odměna

(1) Tlumočníkovi náleží za výkon tlumočnické činnosti odměna.

(2) Odměna za výkon tlumočnické činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 6.

(3) Určenou odměnu lze zvýšit, je-li tlumočnický úkon mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené provedení tlumočnického úkonu. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými ve vyhlášce nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.

(4) Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je tlumočník, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(5) Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 30

Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě

(1) Nebylo-li sjednáno jinak, má tlumočník právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.

(2) Jiné náklady tlumočníka, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně.

(3) Jestliže tlumočník přibral konzultanta, má tlumočník nárok na náhradu hotových výdajů konzultanta s tím spojených a na náhradu za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.

(4) Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se podle zákona o dani z přidané hodnoty zahrnují jako vedlejší výdaje do základu daně, kterou je tlumočník, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(5) Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je tlumočník, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(6) Nemá-li tlumočník sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, považuje se pro účely náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za sídlo tlumočníka kontaktní adresa na území České republiky.

(7) Výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě a vyúčtování náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 31

Poskytnutí zálohy

Orgán veřejné moci může v odůvodněných případech poskytnout tlumočníkovi přiměřenou zálohu na odměnu a náhrady.

§ 32

Vyúčtování a úhrada

Byl-li tlumočnický úkon zadán orgánem veřejné moci, je překladatel povinen vyúčtovat odměnu a náhrady zároveň s provedením překladatelského úkonu a tlumočník bez zbytečného odkladu po provedení tlumočnického úkonu. Orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení tlumočníka, rozhodne o odměně a náhradách bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. Odměna a náhrady se uhradí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o odměně a náhradách, nejpozději do 15 dnů.

ČÁST ČTVRTÁ

DOHLED

§ 33

Výkon dohledu

(1) Dohled nad výkonem tlumočnické činnosti vykonává ministerstvo.

(2) Ministerstvo prověřuje, zda tlumočník vykonává tlumočnickou činnost v souladu s tímto zákonem a s právními předpisy vydanými k jeho provedení.

(3) Pro účely posouzení skutečností, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, je ministerstvo oprávněno nahlížet do částí soudního nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují, jestliže nevyplývají z pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu.

(4) Ministerstvo si může vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů v případě existence důvodného podezření, že tlumočník přestal splňovat podmínky pro výkon tlumočnické činnosti.

§ 34

Oznamovací povinnost orgánu veřejné moci

(1) Zjistí-li orgán veřejné moci skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti došlo k porušení tohoto nebo jiného zákona, oznámí to bez zbytečného odkladu ministerstvu.

(2) Orgán činný v trestním řízení neprodleně vyrozumí orgán dohledu o vydání usnesení o zahájení trestního stíhání nebo o vzetí tlumočníka do vazby.

(3) Orgán veřejné moci zašle bez zbytečného odkladu ministerstvu opis rozhodnutí ve věcech, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost.

§ 35

Výtka

Drobné nedostatky ve výkonu tlumočnické činnosti a drobné poklesky v chování související s výkonem tlumočnické činnosti ministerstvo tlumočníkovi písemně vytkne. Písemná výtka se zaznamená jako neveřejný údaj do seznamu tlumočníků a překladatelů. Údaj o uložené výtce se v seznamu tlumočníků a překladatelů vede po dobu 3 let.

§ 36

Poradní sbory

Ministr spravedlnosti zřídí v případě potřeby pro tlumočnickou činnost nebo pro jednotlivé jazyky poradní sbory.

ČÁST PÁTÁ

PŘESTUPKY

§ 37

(1) Tlumočník se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává překladatelskou činnost, není-li zapsán též jako překladatel,

b) v rozporu s § 4 odst. 1 vykonává tlumočnickou činnost v jazyce, pro který nemá oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,

c) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává tlumočnickou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,

d) v rozporu s § 13 odst. 4 vykonává tlumočnickou činnost v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost,

e) v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,

f) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon, nebo provede tlumočnický úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,

g) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést tlumočnický úkon,

h) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti,

i) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,

j) v rozporu s § 24 nesplní svou informační povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,

k) v rozporu s § 27 odst. 4 neoprávněně opatří tlumočnickou pečetí listinu, která není tlumočnickým úkonem,

l) v rozporu s § 28 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence úkonů nebo je v rozporu s § 28 odst. 3 nezapisuje řádně,

m) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.

(2) Překladatel se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává tlumočnickou činnost, není-li zapsán též jako tlumočník,

b) v rozporu s § 4 odst. 1 vykonává překladatelskou činnost v jazyce, pro který nemá oprávnění vykonávat překladatelskou činnost,

c) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává překladatelskou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,

d) v rozporu s § 13 odst. 4 vykonává překladatelskou činnost v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost,

e) v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,

f) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést překladatelský úkon, nebo provede překladatelský úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,

g) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést překladatelský úkon,

h) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své překladatelské činnosti,

i) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,

j) v rozporu s § 24 nesplní svou informační povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,

k) v rozporu s § 27 odst. 4 neoprávněně opatří překladatelskou pečetí listinu, která není překladatelským úkonem,

l) v rozporu s § 27 odst. 2 nezajistí, aby překladatelský úkon obsahoval veškeré požadované náležitosti,

m) v rozporu s § 28 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence úkonů nebo je v rozporu s § 28 odst. 3 nezapisuje řádně,

n) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.

(3) Za přestupek se uloží

a) pokuta do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), m) až m) a podle odstavce 2 písm. e), m) až n),

b) pokuta do 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), j) nebo k) a podle odstavce 2 písm. g), j), k) nebo l),

c) pokuta do 300000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), f), h) nebo i) a podle odstavce 2 písm. a) až d), f), h) nebo i).

§ 38

(1) Osoba podle § 26 odst. 1, která byla ustanovena k podání tlumočnického úkonu, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává tlumočnickou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,

b) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon, nebo provede tlumočnický úkon ve věci, v níž měla být vyloučena,

c) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést tlumočnický úkon,

d) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti,

e) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,

f) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.

(2) Osoba podle § 26 odst. 1, která byla ustanovena k provedení překladatelského úkonu, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává překladatelskou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,

b) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést překladatelský úkon, nebo provede překladatelský úkon ve věci, v níž měla být vyloučena,

c) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést překladatelský úkon,

d) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své překladatelské činnosti,

e) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,

f) v rozporu s § 27 odst. 2 nezajistí, aby překladatelský úkon obsahoval veškeré požadované náležitosti,

g) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.

(3) Za přestupek se uloží

a) pokuta do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) a podle odstavce 2 písm. g),

b) pokuta do 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a podle odstavce 2 písm. c) nebo f),

c) pokuta do 300000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) a podle odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e).

§ 39

(1) Jiná osoba než tlumočník se dopustí přestupku tím, že

a) se neoprávněně vydává za tlumočníka,

b) neoprávněně vykonává tlumočnickou činnost,

c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2, anebo povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,

d) neodevzdá po zániku tlumočnického oprávnění tlumočnickou pečeť, průkaz, nebo podklady sloužící k provedení tlumočnického úkonu podle § 14 odst. 4 a 5.

(2) Jiná osoba než překladatel se dopustí přestupku tím, že

a) se neoprávněně vydává za překladatele,

b) neoprávněně vykonává překladatelskou činnost,

c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2, anebo povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat překladatelskou činnost,

d) neodevzdá po zániku překladatelského oprávnění překladatelskou pečeť, průkaz, nebo podklady sloužící k provedení překladatelského úkonu podle § 14 odst. 4 a 5.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta do 500000 Kč.

§ 40

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(2) Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.

(3) Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 35.

(4) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl tlumočník nebo překladatel uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo do seznamu tlumočníků a překladatelů bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a to i v případě, že došlo k pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou nebo překladatelskou činnost.

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 41

Kde jiné právní předpisy hovoří o tlumočníkovi a osobě vykonávající jednorázově tlumočnickou činnost, rozumí se tím podle povahy úkonu soudní tlumočník, soudní překladatel a osoba vykonávající jednorázově tlumočnickou a překladatelskou činnost.

§ 42

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1).


HLAVA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 43

(1) Řízení o jmenování tlumočníka, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 44

(1) Tlumočník, který získal oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zapsán jako tlumočník a překladatel do seznamu tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona.

(2) Tlumočník a překladatel podle odstavce 1 je zapsán pro stejný jazyk, jako byl zapsán podle zákona č. 36/1967 Sb., přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Tlumočník a překladatel podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat tlumočnickou i překladatelskou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona pro stejný jazyk dosavadní tlumočnické nebo překladatelské oprávnění zaniká.

(4) Podá-li tlumočník a překladatel podle odstavce 1, který byl podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsán v seznamu znalců a tlumočníků déle než 10 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před uplynutím přechodného období podle odstavce 3 žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona pro stejný jazyk, považuje se podmínka požadovaného vzdělání za splněnou.

HLAVA III

ÚČINNOST

§ 45

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení.

Vyhláška č. 506/2020 Sb.

Vyhláška o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti

Prováděcí vyhláška k zákonu č. 354/2019 Sb.

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a) náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů,

b) požadované vzdělání a požadovanou délku praxe pro zápis žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů,

c) specifikaci potřebného osvědčení o odborné způsobilosti nebo kvalifikačního akreditovaného kurzu, pokud jsou nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí,

d) způsob vykonání vstupní zkoušky tlumočníka nebo překladatele a rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh,

e) postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu a barvu tlumočnické a překladatelské pečeti,

f) způsob provedení a náležitosti tlumočnického a překladatelského úkonu, užívání tlumočnické a překladatelské pečeti a doložky a

g) způsob vedení evidence úkonů.

ČÁST DRUHÁ

VÝKON TLUMOČNICKÉ A PŘEKLADATELSKÉ ČINNOSTI

HLAVA I

ŽÁDOST O ZÁPIS DO SEZNAMU TLUMOČNÍKŮ A PŘEKLADATELŮ

§ 2

(1) Formulář žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů obsahuje

a) jméno nebo jména, pokud jich žadatel má více, příjmení a akademický titul žadatele, pokud jej žadatel získal a žádá o zápis tohoto titulu do seznamu tlumočníků a překladatelů,

b) adresu sídla, a pokud žadatel nemá sídlo, adresu místa trvalého pobytu nebo místa pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,

c) kontaktní adresu na území České republiky v případě, že žadatel nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,

d) identifikační číslo osoby, a pokud jej žadatel nemá, datum narození,

e) údaj, zda žadatel žádá o zápis jako tlumočník nebo překladatel,

f) jazyk, pro který žadatel žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, a specializaci, pokud byla zvolena,

g) telefonní kontakt,

h) adresu elektronické pošty nebo adresu internetové stránky týkající se tlumočnické nebo překladatelské činnosti, pokud žadatel žádá o zápis této adresy do seznamu tlumočníků a překladatelů jako veřejného údaje,

i) žádost o zápis kontaktní adresy nebo specializace do seznamu tlumočníků a překladatelů jako veřejného údaje, pokud žadatel o takový zápis žádá,

j) jinou adresu pro doručování sdělenou žadatelem nebo údaj, že jinou adresou pro doručování je adresa elektronické pošty podle písmene h), pokud žadatel žádá o doručování na jinou adresu pro doručování,

k) pokud žadatel žádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky nebo rozdílové zkoušky, údaj o této skutečnosti,

l) žádost podle § 8 odst. 4 zákona o prominutí splnění některých podmínek a odůvodnění této žádosti, pokud žadatel o prominutí některých podmínek žádá, a

m) datum a podpis.

(2) Žadatel připojí k žádosti doklady prokazující splnění podmínek pro výkon tlumočnické nebo překladatelské činnosti.

§ 3

V příloze č. 1 k této vyhlášce jsou stanoveny

a) požadované vzdělání a požadovaná délka praxe pro zápis žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů a

b) případně specifikace potřebného osvědčení o odborné způsobilosti nebo kvalifikačního akreditovaného kurzu.

HLAVA II

VSTUPNÍ ZKOUŠKA TLUMOČNÍKA NEBO PŘEKLADATELE

§ 4

(1) Vstupní zkouška se koná formou písemného testu.

(2) Vstupní zkouška je neveřejná.

(3) Pokud žadatel podal žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů souhrnně pro více jazyků nebo specializací nebo pokud žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů současně jako tlumočník a překladatel, vykoná písemný test pouze jednou.

(4) Žadatel může od vstupní zkoušky odstoupit.

§ 5

(1) Testovými otázkami se ověřuje v rozsahu potřebném pro výkon tlumočnické nebo překladatelské činnosti zejména

a) znalost právních předpisů upravujících výkon tlumočnické nebo překladatelské činnosti a řízení nebo jiné postupy1), ve kterých se tlumočnická nebo překladatelská činnost vykonává,

b) schopnost předpisy podle písmene a) aplikovat a

c) znalost náležitostí tlumočnického nebo překladatelského úkonu.

(2) Řízeními, ve kterých se vykonává tlumočnická a překladatelská činnost, se rozumí občanské soudní řízení, trestní řízení, soudní řízení správní a řízení před správním orgánem.

(3) Testové otázky jsou neveřejné, ledaže je ministerstvo vyřadilo z užívání.

§ 6

(1) Ministerstvo písemně oznámí žadateli den, čas a místo konání vstupní zkoušky.

(2) Vstupní zkouška se nemůže konat před uplynutím 30 dnů od odeslání oznámení, ledaže žadatel souhlasí s jejím dřívějším konáním.

§ 7

(1) Žadatel prokáže před zahájením vstupní zkoušky svou totožnost.

(2) Žadatel může použít během písemného testu jako pomůcky pouze právní informační systém a další programové vybavení zpřístupněné ministerstvem a psací potřeby.

(3) Písemný test trvá nejdéle 150 minut.

(4) Ministerstvo může vyloučit ze vstupní zkoušky žadatele, který v jejím průběhu použil nedovolené pomůcky, nepracoval samostatně nebo který jinak ohrozil účel vstupní zkoušky.

§ 8

Žadatel splnil vstupní zkoušku, pokud odpověděl správně na alespoň 75 % testových otázek, neodstoupil od vstupní zkoušky a nebyl z ní vyloučen.

§ 9

(1) Ministerstvo vyrozumí žadatele o hodnocení písemného testu nejpozději po uplynutí 90 minut od jeho zahájení.

(2) Pokud žadatel podle hodnocení písemného testu splnil vstupní zkoušku, hodnocení písemného testu je konečné.

(3) Pokud žadatel podle hodnocení písemného testu nesplnil vstupní zkoušku, hodnocení písemného testu je prozatímní. Ministerstvo zpřístupní žadateli současně s vyrozuměním o prozatímním hodnocení písemného testu též testové otázky, na které žadatel podle prozatímního hodnocení odpověděl nesprávně, včetně nabídky odpovědí s označením správné odpovědi a odpovědi žadatele.

Doplnění odpovědi

§ 10

(1) Žadatel, který podle prozatímního hodnocení písemného testu nesplnil vstupní zkoušku, může v písemném testu pokračovat nebo se může práva pokračovat v písemném testu vzdát.

(2) V písemném testu lze pokračovat nejdéle 60 minut.

(3) Pokud se žadatel vzdal práva pokračovat v písemném testu, prozatímní hodnocení písemného testu se stává konečným hodnocením písemného testu.

§ 11

(1) Pokud žadatel pokračuje v písemném testu, může doplnit svou odpověď na otázku, na kterou podle prozatímního hodnocení písemného testu odpověděl nesprávně, o její odůvodnění.

(2) Ministerstvo posoudí doplnění odpovědi a provede konečné hodnocení písemného testu, které žadateli písemně oznámí. Ministerstvo v oznámení též stručně uvede důvody posouzení.

Výsledek vstupní zkoušky tlumočníka nebo překladatele

§ 12

(1) Žadatel se hodnotí stupněm uspěl nebo stupněm neuspěl.

(2) Žadatel se hodnotí stupněm uspěl, pokud splnil vstupní zkoušku.

(3) Žadatel se hodnotí stupněm neuspěl, pokud

a) nesplnil vstupní zkoušku, nebo

b) se nedostavil ke vstupní zkoušce a svoji neúčast řádně a včas neomluvil.

§ 13

(1) Ministerstvo vyrozumí žadatele o výsledku vstupní zkoušky bezprostředně poté, kdy se prozatímní hodnocení písemného testu stalo konečným hodnocením.

(2) Pokud žadatel odstoupil od vstupní zkoušky bezprostředně před jejím zahájením nebo v jejím průběhu nebo pokud byl ze vstupní zkoušky v jejím průběhu vyloučen, ministerstvo jej vyrozumí o výsledku vstupní zkoušky bezprostředně po odstoupení nebo vyloučení.

(3) Pokud se žadatel nevyrozumívá podle odstavce 1 nebo 2, ministerstvo jej o výsledku vstupní zkoušky vyrozumí písemně.

(4) Ministerstvo ve vyrozumění též stručně uvede důvody splnění nebo nesplnění vstupní zkoušky.

§ 14

Ministerstvo uveřejní výsledky vstupní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo při uveřejnění rozliší žadatele označením, které mu přidělilo.

Opakování vstupní zkoušky tlumočníka nebo překladatele a stanovení jiného termínu a jiného náhradního termínu

§ 15

(1) Omluva je podána včas, pokud ji žadatel doručil bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o vážných důvodech své neúčasti nebo o důvodech své neúčasti, které jsou hodny zvláštního zřetele.

(2) Žadatel musí důvody své neúčasti podle odstavce 1 prokázat do 5 dnů od doručení omluvy.

§ 16

(1) Nepřihlíží se k žádosti o opakování vstupní zkoušky, k žádosti o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu a omluvě podané opožděně.

(2) Nepřihlíží se též k žádosti nebo k omluvě, která neobsahuje stanovené náležitosti, je nesrozumitelná nebo neurčitá nebo k ní nejsou připojeny přílohy, kterých se žadatel dovolává, pokud pro tyto nedostatky nelze posoudit důvodnost žádosti nebo omluvy.

(3) O tom, že se k žádosti nebo omluvě nepřihlíží, ministerstvo vyrozumí žadatele ve vyrozumění o výsledku vstupní zkoušky. Vyrozumění obsahuje též stručný popis důvodu nepřihlížení.

§ 17

Protokol o průběhu vstupní zkoušky tlumočníka nebo překladatele

(1) O průběhu vstupní zkoušky se pořídí protokol, který obsahuje

a) jméno, případně jména, a příjmení žadatele,

b) označení, které ministerstvo přidělilo žadateli,

c) datum a místo konání vstupní zkoušky,

d) hodnocení písemného testu, pokud byl hodnocen,

e) výsledek vstupní zkoušky a

f) další skutečnosti důležité pro průběh a výsledek vstupní zkoušky.

(2) Přílohou protokolu jsou písemný test a podklady osvědčující další skutečnosti důležité pro průběh a výsledek vstupní zkoušky.

§ 18

Rozdílová zkouška

(1) Testovými otázkami se při rozdílové zkoušce ověřuje v rozsahu potřebném pro výkon tlumočnické nebo překladatelské činnosti znalost

a) právních předpisů upravujících výkon tlumočnické nebo překladatelské činnosti a řízení nebo jiné postupy1), ve kterých se tlumočnická nebo překladatelská činnost vykonává, a

b) náležitostí tlumočnického nebo překladatelského úkonu.

(2) V ostatním se při rozdílové zkoušce postupuje jako při vstupní zkoušce.

HLAVA III

PRŮKAZ A TLUMOČNICKÁ A PŘEKLADATELSKÁ PEČEŤ

§ 19

(1) Ministerstvo před vydáním průkazu vyžádá od žadatele, tlumočníka nebo překladatele jeho fotografii.

(2) Jednotné vzory průkazů a jejich náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Tlumočnická a překladatelská pečeť

§ 20

(1) Tlumočnická pečeť a překladatelská pečeť se vyhotovují jako razítko kulatého tvaru o průměru 36 mm, malý státní znak je vyobrazen uprostřed kruhu, na jehož obvodu (v kruhopisu) je jméno tlumočníka nebo překladatele a případně jeho titul a označení „soudní tlumočník“ nebo „soudní překladatel“ a rozsah tlumočnického nebo překladatelského oprávnění; označení a rozsah oprávnění se uvádějí vždy v českém jazyce. Příjmení tlumočníka nebo překladatele se uvede velkými písmeny.

(2) Pokud je tlumočník nebo překladatel oprávněn tlumočit nebo překládat z českého jazyka a do českého jazyka, uvede se v rámci rozsahu oprávnění též český jazyk. Rozsah oprávnění lze podle okolností uvést ve zkrácené podobě; jazyk se uvede vždy.

(3) Otisk tlumočnické pečeti a překladatelské pečeti je jednobarevný. Otisk tlumočnické pečeti a překladatelské pečeti je modré nebo fialové barvy.

§ 21

(1) Pečeť se vyhotovuje zvlášť pro tlumočnickou a překladatelskou činnost.

(2) Pokud bylo tlumočníkovi nebo překladateli vydáno pro stejný rozsah oprávnění více tlumočnických nebo překladatelských pečetí, každá další pečeť obsahuje též pořadové číslo.

HLAVA IV

TLUMOČNICKÝ A PŘEKLADATELSKÝ ÚKON

§ 22

(1) Tlumočnický úkon a překladatelský úkon musí být proveden přesně, srozumitelně a úplně. Tlumočník je při provádění ústního tlumočnického úkonu povinen přesvědčit se, zda osoba, které je tlumočnický úkon určen, rozumí tomu, co je jí tlumočeno.

(2) Při posuzování přesnosti, srozumitelnosti a úplnosti úkonu se zohlední zejména, zda se úkonem provádí tlumočení nebo překlad.

(3) Při posuzování úplnosti úkonu se též zohlední, zda se úkonem provádí tlumočení nebo překlad částečný.

Překladatelský a písemný tlumočnický úkon

§ 23

(1) Záhlaví alespoň první strany překladatelského úkonu a písemného tlumočnického úkonu obsahuje označení zdrojového jazyka, ze kterého je úkon proveden. Označení se uvede alespoň v cílovém jazyce.

(2) Přeložená nebo přetlumočená písemnost se spojí s překladem nebo s přetlumočeným textem. Pokud tuto písemnost připojit nelze, připojí se její opis. Pokud přeloženou nebo přetlumočenou písemnost připojit nelze a požaduje to zadavatel, připojí se její ověřený opis.

§ 24

(1) Překladatel nebo tlumočník připojí na poslední stranu překladatelského úkonu nebo písemného tlumočnického úkonu překladatelskou nebo tlumočnickou doložku vyhotovenou alespoň v cílovém jazyce.

(2) Překladatelská nebo tlumočnická doložka obsahuje

a) označení překladatele nebo tlumočníka,

b) označení zadavatele úkonu, pokud je orgánem veřejné moci,

c) číslo jednací zadavatele úkonu, pokud je orgánem veřejné moci a pokud jej zadavatel překladateli nebo tlumočníkovi sdělil,

d) údaj, zda překladatel nebo tlumočník přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a

e) číslo položky, pod kterou je úkon zapsán v evidenci úkonů.

(3) V případě částečného překladu nebo tlumočení se v doložce též uvede, která část byla přeložena nebo přetlumočena.

(4) Pokud překladatel nebo tlumočník přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, doložka obsahuje též označení konzultanta, důvod, pro který jej překladatel nebo tlumočník přibral, a údaj, které zvláštní dílčí otázky konzultant posuzoval.

(5) Pokud se v překladatelské nebo tlumočnické doložce uvádějí údaje, které se též zapisují do evidence úkonů, překladatel nebo tlumočník uvede tyto údaje ve formátu stanoveném touto vyhláškou pro zápis do evidence úkonů (§ 39).

§ 25

Poslední strana překladatelského úkonu nebo písemného tlumočnického úkonu obsahuje též otisk překladatelské nebo tlumočnické pečeti, datum a podpis překladatele nebo tlumočníka.

§ 26

Strany překladatelského úkonu a písemného tlumočnického úkonu musejí být očíslovány.

§ 27

(1) Pokud se překladatelský úkon nebo písemný tlumočnický úkon provádí v listinné podobě, musí být sešit a sešívací šňůra musí být připevněna k poslední straně a přetištěna překladatelskou nebo tlumočnickou pečetí.

(2) Pokud se překladatelský úkon nebo písemný tlumočnický úkon provádí v elektronické podobě, zpracuje se ve formátu PDF/A.

(3) Pokud není možné zpracovat překladatelský nebo písemný tlumočnický úkon v elektronické podobě v jednom souboru, zpracuje se ve formátu PDF/A alespoň překlad nebo přetlumočený text a poslední strana úkonu, a celý úkon se zachytí na stejném trvalém nosiči dat.

Přepis nebo překlad odposlechu a komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob

§ 28

(1) Překladatelským úkonem nebo písemným tlumočnickým úkonem lze provést též přepis výstupů odposlechu nebo záznamu telekomunikačního provozu (dále jen „odposlech“) nebo jeho překlad (dále jen „přepis nebo překlad odposlechu“).

(2) Překladatelský úkon nebo písemný tlumočnický úkon lze provést též prostřednictvím komunikačního systému neslyšících a hluchoslepých osob (dále jen „komunikační systém“), pokud překlad nebo přetlumočení

a) sdělení vyjádřeného prostřednictvím komunikačního systému a zachyceného zvukovým, obrazovým nebo zvukově-obrazovým záznamem (dále jen „záznam“) jsou provedeny jako písemnost, nebo

b) písemnosti jsou provedeny prostřednictvím komunikačního systému a zachyceny záznamem.

(3) Pokud byl tlumočníkovi nebo překladateli záznam odposlechu nebo sdělení podle odstavce 2 písm. a) poskytnut nebo pokud tento záznam pořídil tlumočník nebo překladatel, zachytí jej na trvalém nosiči dat.

§ 29

(1) Za překladatelský úkon nebo písemný tlumočnický úkon se považuje úkon provedený prostřednictvím komunikačního systému též tehdy, pokud přeložené nebo přetlumočené sdělení a jeho překlad nebo přetlumočení jsou vyjádřeny prostřednictvím komunikačního systému a zachyceny záznamem.

(2) Ke sdělení a k jeho překladu nebo přetlumočení podle odstavce 1 se zpracuje průvodní list, který obsahuje označení „průvodní list k překladatelskému úkonu“ nebo „průvodní list k písemnému tlumočnickému úkonu“.

(3) Překladatel nebo tlumočník zachytí záznam překladu nebo přetlumočení na trvalém nosiči dat. Na stejném nosiči dat zachytí též záznam přeloženého nebo přetlumočeného sdělení, pokud mu byl poskytnut nebo pokud jej sám pořídil.

§ 30

(1) Záhlaví alespoň první strany přepisu nebo překladu odposlechu, písemnosti podle § 28 odst. 2 písm. a) nebo průvodního listu obsahuje označení zdrojového jazyka nebo komunikačního systému. Označení zdrojového jazyka se uvede alespoň v cílovém jazyce a označení zdrojového komunikačního systému se uvede alespoň v českém jazyce. V případě úkonu podle § 28 odst. 2 písm. b) se toto označení uvede v tlumočnické nebo překladatelské doložce.

(2) Tlumočnická nebo překladatelská doložka obsahuje údaje uvedené v § 24 odst. 2 až 5 a je obsažena na poslední straně přepisu nebo překladu odposlechu, písemnosti podle § 28 odst. 2 nebo průvodního listu. Ustanovení § 25 a 26 a § 27 odst. 1 a 2 se pro způsob provedení přepisu nebo překladu odposlechu, písemnosti nebo průvodního listu použijí obdobně.

§ 31

(1) Překladatelská nebo tlumočnická doložka na poslední straně přepisu nebo překladu odposlechu, písemnosti podle § 28 odst. 2 písm. a) obsahuje též označení odposlechu a jeho zdroje nebo označení záznamu a jeho zdroje.

(2) Doložka podle odstavce 1 obsahuje též vyjádření překladatele nebo tlumočníka ke kvalitě odposlechu nebo záznamu.

§ 32

(1) Pokud se přepis nebo překlad odposlechu, písemnost podle § 28 odst. 2 nebo průvodní list zpracovává v listinné podobě, trvalý nosič dat se přiloží k písemnosti. Trvalý nosič dat obsahuje též písemnost v elektronické podobě obsahující údaj, ke kterému úkonu záznam náleží; tato písemnost se opatří elektronickým podpisem, certifikátem a časovým razítkem jako úkon zpracovaný v elektronické podobě.

(2) Pokud se přepis nebo překlad odposlechu, písemnost podle § 28 odst. 2 nebo průvodní list zpracovává v elektronické podobě, zachytí se na stejném trvalém nosiči dat jako záznam. Odstavec 1 věta druhá se nepoužije.

Revize tlumočnického a překladatelského úkonu

§ 33

(1) Revize tlumočnického úkonu se provádí jako revizní tlumočení nebo revizní vyjádření k tlumočení. Revize tlumočnického úkonu se provádí ústně.

(2) Revize překladatelského úkonu se provádí jako revizní překlad nebo revizní posudek překladu. Revize překladatelského úkonu se provádí písemně.

(3) Pokud byl revidovaný úkon proveden prostřednictvím komunikačního systému, lze při jeho revizi použít též komunikační systém.

§ 34

(1) Tlumočník provádějící revizní tlumočení musí být přítomen provádění přezkoumávaného tlumočnického úkonu.

(2) Pokud je to potřebné z hlediska jazykového nebo tlumočnického, tlumočník se v rámci revizního tlumočení vyjadřuje k přezkoumávanému tlumočnickému úkonu prostřednictvím svých komentářů nebo tento úkon doplňuje. Jinak uvede, že vyjádření nebo doplnění nejsou potřebná.

§ 35

Revizní vyjádření k tlumočení se provádí jako odborný posudek kvality tlumočení z hlediska jazykového a tlumočnického.

§ 36

(1) Pokud je to potřebné z hlediska jazykového nebo překladatelského, překladatel se v rámci revizního překladu vyjadřuje k přezkoumávanému překladatelskému úkonu prostřednictvím svých komentářů, tento úkon doplňuje nebo provádí korektury. Jinak uvede, že vyjádření, doplnění nebo korektury nejsou potřebné.

(2) Revizní posudek překladu se provádí jako odborný posudek kvality překladu z hlediska jazykového a překladatelského.

§ 37

(1) Tlumočník nebo překladatel v rámci revize tlumočnického nebo překladatelského úkonu též

a) odpovídá na otázky položené nebo schválené zadavatelem a

b) vyjadřuje se k námitkám proti přezkoumávanému tlumočnickému nebo překladatelskému úkonu.

(2) Tlumočník nebo překladatel uvede v tlumočnické nebo překladatelské doložce též, že úkon je revizí tlumočnického nebo překladatelského úkonu, a druh revize (§ 33). V ostatním se pro způsob provedení a náležitosti písemné revize úkonu použijí § 22 až 32 přiměřeně.

§ 38

Trvalý nosič dat

Pokud se překladatelský nebo tlumočnický úkon nebo jeho část zachycuje na trvalý nosič dat, obsah trvalého nosiče dat musí být zachycen způsobem znemožňujícím jeho pozměnění nebo smazání.

§ 39

Evidence úkonů

Způsob vedení evidence úkonů je stanoven v příloze č. 3 k této vyhlášce.


ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 40

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.


Ministryně spravedlnosti:

Mgr. Benešová v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 506/2020 Sb.

Požadované vzdělání a požadovaná délka praxe pro zápis žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů a případně specifikace potřebného osvědčení o odborné způsobilosti nebo kvalifikačního akreditovaného kurzu

1. Požadované vzdělání a požadovaná délka praxe pro zápis tlumočníka do seznamu tlumočníků a překladatelů

Požadované vzdělánía) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Překladatelství a tlumočnictví nebo v obsahově obdobném magisterském studijním programu,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a
c) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (jazyková část, pokud je pro příslušný jazyk přednášena), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, kteří absolvovali část svého vzdělání v trvání minimálně 2 semestrů na zahraniční vysoké škole poskytující vzdělání v oblasti práva v příslušném jazyce jakožto jazyce vyučujícím.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní tlumočnické praxe (převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia).
Požadované vzdělánía) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu se zaměřením na učitelství cizího jazyka nebo Filologie,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a
c) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (jazyková část, pokud je pro příslušný jazyk přednášena), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, kteří absolvovali část svého vzdělání v trvání minimálně 2 semestrů na zahraniční vysoké škole poskytující vzdělání v oblasti práva v příslušném jazyce jakožto jazyce vyučujícím.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní tlumočnické praxe (převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia).
Požadované vzdělánía) vysokoškolské vzdělání v jiném magisterském studijním programu,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice,
c) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (jazyková část, pokud je pro příslušný jazyk přednášena), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, kteří absolvovali část svého vzdělání v trvání minimálně 2 semestrů na zahraniční vysoké škole poskytující vzdělání v oblasti práva v příslušném jazyce jakožto jazyce vyučujícím, a
d) absolvování státní jazykové zkoušky speciální pro obor tlumočnický.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní tlumočnické praxe (převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia).

2. Požadované vzdělání a požadovaná délka praxe pro zápis tlumočníka do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud je žadatelem osoba, jejímž mateřským jazykem je jazyk, pro který žádá o zápis

Požadované vzdělánía) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice,
c) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (jazyková část, pokud je pro příslušný jazyk přednášena), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, kteří absolvovali část svého vzdělání v trvání minimálně 2 semestrů na zahraniční vysoké škole poskytující vzdělání v oblasti práva v příslušném jazyce jakožto jazyce vyučujícím, a
d) absolvování státní jazykové zkoušky speciální pro obor tlumočnický, pokud předmětem vysokoškolského vzdělání nebylo studium jazyka, pro který žadatel žádá o zápis.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní tlumočnické praxe [převážná část musí být získána po složení maturitní zkoušky z českého jazyka nebo po absolvování zkoušky, kterou se prokazuje znalost českého jazyka podle § 7 odst. 1 písm. g) a odst. 4 zákona].

3. Požadované vzdělání a požadovaná délka praxe pro zápis tlumočníka českého znakového jazyka do seznamu tlumočníků a překladatelů

Požadované vzdělání a kvalifikační akreditovaný kurza) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a
c) absolvování studijního programu nebo jedné ze studijních specializací zaměřené na tlumočení a překladatelství český znakový jazyk – čeština na vysoké nebo vyšší odborné škole, nebo absolvování kvalifikačního akreditovaného kurzu zaměřeného na tlumočení a překlady českého znakového jazyka – čeština v rozsahu minimálně 400 hodin, nebo zkouška z profesní kvalifikace tlumočníka a překladatele českého znakového jazyka dle Národní soustavy kvalifikací.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní tlumočnické praxe (převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia).

4. Požadované vzdělání a požadovaná délka praxe pro zápis tlumočníka – přepisovatel pro neslyšící (osoby realizující písemný záznam mluvené řeči v reálném čase) do seznamu tlumočníků a překladatelů

Požadované vzdělánía) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a
c) absolvování akreditovaného kurzu zaměřeného na simultánní přepis mluveného jazyka do psané podoby v rozsahu minimálně 150 hodin, nebo zkouška z profesní kvalifikace přepisovatele mluveného jazyka podle Národní soustavy kvalifikací, tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů vysokoškolského studijního programu se zaměřením na přepisovatelství nebo vyššího odborného vzdělání se zaměřením na přepisovatelství.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní přepisovatelské praxe (převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia).

5. Požadované vzdělání a požadovaná délka praxe pro zápis překladatele do seznamu tlumočníků a překladatelů

Požadované vzdělánía) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Překladatelství a tlumočnictví nebo v obsahově obdobném magisterském studijním programu,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a
c) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (jazyková část, pokud je pro příslušný jazyk přednášena), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, kteří absolvovali část svého vzdělání v trvání minimálně 2 semestrů na zahraniční vysoké škole poskytující vzdělání v oblasti práva v příslušném jazyce jakožto jazyce vyučujícím.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní překladatelské praxe (převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia).
Požadované vzdělánía) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu se zaměřením na učitelství cizího jazyka nebo Filologie,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a
c) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (jazyková část, pokud je pro příslušný jazyk přednášena), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, kteří absolvovali část svého vzdělání v trvání minimálně 2 semestrů na zahraniční vysoké škole poskytující vzdělání v oblasti práva v příslušném jazyce jakožto jazyce vyučujícím.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní překladatelské praxe (převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia).
Požadované vzdělánía) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice,
c) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (jazyková část, pokud je pro příslušný jazyk přednášena), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, kteří absolvovali část svého vzdělání v trvání minimálně 2 semestrů na zahraniční vysoké škole poskytující vzdělání v oblasti práva v příslušném jazyce jakožto jazyce vyučujícím, a
d) absolvování státní jazykové zkoušky speciální pro obor překladatelský.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní překladatelské praxe (převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia).

6. Požadované vzdělání a požadovaná délka praxe pro zápis překladatele do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud je žadatelem osoba, jejímž mateřským jazykem je jazyk, pro který žádá o zápis

Požadované vzdělánía) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice,
c) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (jazyková část, pokud je pro příslušný jazyk přednášena), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, kteří absolvovali část svého vzdělání v trvání minimálně 2 semestrů na zahraniční vysoké škole poskytující vzdělání v oblasti práva v příslušném jazyce jakožto jazyce vyučujícím, a
d) absolvování státní jazykové zkoušky speciální pro obor překladatelský, pokud předmětem vysokoškolského vzdělání nebylo studium jazyka, pro který žadatel žádá o zápis.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní překladatelské praxe [převážná část musí být získána po složení maturitní zkoušky z českého jazyka nebo po absolvování zkoušky, kterou se prokazuje znalost českého jazyka podle § 7 odst. 1 písm. g) a odst. 4 zákona].

7. Požadované vzdělání a požadovaná délka praxe pro zápis tlumočníka nebo překladatele jiného komunikačního systému než českého znakového jazyka do seznamu tlumočníků a překladatelů

Požadované vzdělání a kvalifikační akreditovaný kurza) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,
b) absolvování doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem v oblasti práva na vysoké škole v České republice (obecná část), tato podmínka se pokládá za splněnou u absolventů magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a
c) absolvování studijního programu nebo jedné ze studijních specializací zaměřené na tlumočení nebo překladatelství jiného komunikačního systému než českého znakového jazyka na vysoké nebo vyšší odborné škole, nebo absolvování kurzu zaměřeného na tlumočení nebo překlady jiného komunikačního systému než českého znakového jazyka dostatečného pro prokázání odborné způsobilosti žadatele, nebo zkouška tlumočníka nebo překladatele jiného komunikačního systému než českého znakového jazyka dostatečného pro prokázání odborné způsobilosti žadatele.
Požadovaná délka praxeAlespoň 5 posledních let aktivní tlumočnické praxe (převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia).

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 506/2020 Sb.

Jednotné vzory průkazů

I. Tlumočník

1. Popis

a) Průkaz je oboustranně potištěná plastová karta tmavě oranžové barvy o rozměrech 85,6 x 54 mm se zakulacenými rohy. Průkaz je zajištěn ochranným prvkem s motivem stříbrného korunovaného dvouocasého lva ve skoku a textem „VYDALO MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY“.

b) Na lícové straně průkazu je na prvním řádku uveden text „SOUDNÍ“. Na druhém řádkuje uveden text „TLUMOČNÍK“. Na třetím řádku je uveden text „PŘÍJMENÍ“ a text „IČO“. Na čtvrtém řádku je uveden text „JMÉNO“ a text „ČÍSLO PRŮKAZU“. Na pátém řádku je uveden text „TITUL“ a text „DATUM VYDÁNÍ“. V levé části je digitální zpracování barevné fotografie tlumočníka o rozměrech 20 x 25,8 mm. Požadavky na technické provedení fotografie odpovídají přiměřeně právním předpisům upravujícím požadavky na technické provedení fotografie nebo obdobného obrazového záznamu pro vydání občanského průkazu. Pod čtvrtý řádek vlevo se zapisuje jméno, případně jména. Údaje pod pátým řádkem vlevo se zapisují ve formátu akademický titul uváděný před jménem, akademický titul uváděný za jménem. Datum vydání průkazu se uvádí ve formátu dd.mm.rrrr. Všechny texty včetně zapisovaných údajů jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v černé barvě, s výjimkou textu „SOUDNÍ“ a textu „TLUMOČNÍK“, který je vyhotoven patkovým písmem. Na pozadí lícové strany je vyobrazen motiv lipového listu.

c) Na pozadí rubové strany je vyobrazen motiv glóbu s naznačenými poledníky a rovnoběžkami a vodorovně umístěnou šipkou.

2. Vyobrazení lícové strany průkazu

Vyobrazení lícové strany průkazu

3. Vyobrazení rubové strany průkazu

Vyobrazení rubové strany průkazu

II. Překladatel

1. Popis

a) Průkaz je oboustranně potištěná plastová karta světle oranžové barvy o rozměrech 85,6 x 54 mm se zakulacenými rohy. Průkaz je zajištěn ochranným prvkem s motivem stříbrného korunovaného dvouocasého lva ve skoku a textem „VYDALO MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY“.

b) Na lícové straně průkazu je na prvním řádku uveden text „SOUDNÍ“. Na druhém řádkuje uveden text „PŘEKLADATEL“. Na třetím řádku je uveden text „PŘÍJMENÍ“ a text „IČO“. Na čtvrtém řádku je uveden text „JMÉNO“ a text „ČÍSLO PRŮKAZU“. Na pátém řádku je uveden text „TITUL“ a text „DATUM VYDÁNÍ“. V levé části je digitální zpracování barevné fotografie překladatele o rozměrech 20 x 25,8 mm. Požadavky na technické provedení fotografie odpovídají přiměřeně právním předpisům upravujícím požadavky na technické provedení fotografie nebo obdobného obrazového záznamu pro vydání občanského průkazu. Pod čtvrtý řádek vlevo se zapisuje jméno, případně jména. Údaje pod pátým řádkem vlevo se zapisují ve formátu akademický titul uváděný před jménem, akademický titul uváděný zájmenem. Datum vydání průkazu se uvádí ve formátu dd.mm.rrrr. Všechny texty včetně zapisovaných údajů jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v černé barvě, s výjimkou textu „SOUDNÍ“ a textu „PŘEKLADATEL“, který je vyhotoven patkovým písmem. Na pozadí lícové strany je vyobrazen motiv lipového listu.

c) Na pozadí rubové strany je vyobrazen motiv glóbu s naznačenými poledníky a rovnoběžkami a vodorovně umístěnou šipkou.

2. Vyobrazení lícové strany průkazu

Vyobrazení lícové strany průkazu

3. Vyobrazení rubové strany průkazu

Vyobrazení rubové strany průkazu

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 506/2020 Sb.

Způsob vedení evidence úkonů

Zapisovaný údajFormát zapisovaného údaje
Číslo položky, pod kterou je úkon veden v evidenci úkonůPořadová čísla jednotlivých úkonů. Tato čísla se oddělují lomítkem, za které se uvede příslušný kalendářní rok. Pořadová čísla se uvádějí vzestupně, bez přerušení číselné řady.
Den zadání úkonuDen, měsíc a rok.
Den provedení a den vysvětlení nebo doplnění úkonu
Předmět úkonuStručný popis předmětu úkonu včetně údaje, zda jde o
– ústní nebo písemný úkon,
– částečné tlumočení nebo překlad,
– úkon provedený více tlumočníky nebo překladateli a případně též číslo položky, pod kterou je úkon veden v evidenci úkonů dalším tlumočníkem nebo překladatelem,
– úkon, v souvislosti s nímž byl přibrán konzultant podle § 23 zákona k posuzování zvláštních dílčích otázek,
– revizi jiného úkonu a případně též druh revize a číslo položky, pod kterou je revidovaný úkon veden v evidenci úkonů, nebo
– úkon, kterým byl proveden přepis nebo překlad odposlechu.
Pokud tlumočník nebo překladatel přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, uvedou se též údaje identifikující konzultanta a případně fyzická osoba, prostřednictvím které konzultant – právnická osoba, posuzování provedl; identifikace se provede uvedením údajů, kterými se podle této přílohy má identifikovat fyzická nebo právnická osoba. Též se uvedou posuzované otázky a důvody, které vedly k přibrání konzultanta.
Zdrojový a cílový jazyk, ve kterém má být proveden úkonJazyk nebo komunikační systém, případně též specializace, podle seznamu jazyků (§ 6 zákona).
Označení zadavatele úkonuJméno, případně jména, a příjmení, datum narození nebo identifikační číslo osoby a adresa bydliště nebo sídla, pokud tlumočník nebo překladatel zapisuje fyzickou osobu.
Název, identifikační číslo osoby a adresa sídla, pokud tlumočník nebo překladatel zapisuje právnickou osobu nebo orgán veřejné moci.
Pokud je některý z identifikačních údajů zapsán v seznamu tlumočníků a překladatelů, uvede se při identifikaci tento údaj dle seznamu tlumočníků a překladatelů.
Termín, případně prodloužený termín pro provedení úkonuDen, měsíc a rok. Pokud byl termín pro provedení úkonu prodloužen, uvede se ve stejném formátu též nový termín pro provedení úkonu.
Příslušné jednací číslo orgánu veřejné mociFormát uvedený zadavatelem.
Počet hodin tlumočení nebo počet normostran překladuPočet hodin v případě úkonů odměňovaných podle počtu hodin a počet normostran v případě úkonů odměňovaných podle počtu normostran.
Údaj o vyúčtované a přiznané odměně a náhradáchVýše
– vyúčtované odměny celkem, bez částky odpovídající dani z přidané hodnoty,
– vyúčtovaných náhrad celkem, bez částky odpovídající dani z přidané hodnoty, a
– vyúčtované celkové částky odpovídající dani z přidané hodnoty, o kterou se zvyšuje součet odměny a náhrad, pokud se o tuto částku zvyšuje.

Výše
– přiznané odměny celkem, bez částky odpovídající dani z přidané hodnoty,
– přiznaných náhrad celkem, bez částky odpovídající dani z přidané hodnoty, a
– přiznané celkové částky odpovídající dani z přidané hodnoty, o kterou se zvyšuje součet odměny a náhrad, pokud se o tuto částku zvyšuje.

Též údaj, zda je odměna smluvní nebo určená, a údaj, zda bylo sjednáno právo na náhrady odchylně od zákona.

Též den, měsíc a rok vyúčtování, přiznání a úhrady odměny a náhrad.

Tlumočník nebo překladatel případně uvede u zapisovaného údaje poznámku, zejména pokud mu zapisovaný údaj není znám nebo je-li to třeba pro vysvětlení nebo doplnění zapisovaného údaje.

Poznámky pod čarou

1) Například § 30 odst. 1 a 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, § 39 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 608/2020 Sb.

Vyhláška o stanovení potřebné úrovně znalosti českého jazyka a rovnocenných jazykových zkouškách pro výkon tlumočnické činnosti

VYHLÁŠKA

ze dne 22. prosince 2020, o stanovení potřebné úrovně znalosti českého jazyka a rovnocenných jazykových zkouškách pro výkon tlumočnické činnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 4 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích:


§ 1

Potřebná úroveň znalosti českého jazyka

K výkonu tlumočnické činnosti se požaduje znalost jazyka alespoň na úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

§ 2

Rovnocenné jazykové zkoušky

Rovnocennými jazykovými zkouškami ke zkoušce z českého jazyka jako cizího jazyka jsou

a) jednotlivá zkouška nebo zkoušky, které svým obsahem a formou odpovídají maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury podle školského zákona1),

b) státní jazyková zkouška všeobecná z českého jazyka, nebo

c) státní jazyková zkouška speciální z českého jazyka.


§ 3

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.


Ministr školství, mládeže a tělovýchovy:

Ing. Plaga, Ph.D., v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 113 a 113a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 507/2020 Sb.

Vyhláška o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a) výši a způsob určení odměny za výkon tlumočnické a překladatelské činnosti a rozsah jejího snížení, odepření a zvýšení,

b) výši a způsob určení náhrady hotových výdajů vynaložených k provedení tlumočnického nebo překladatelského úkonu a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s tlumočnickým nebo překladatelským úkonem a

c) způsob vyúčtování odměny podle písmene a) a náhrad podle písmene b).

Odměna za výkon tlumočnické a překladatelské činnosti

§ 2

(1) Tlumočníkovi náleží za tlumočnický úkon za každou hodinu při tlumočení z cizího jazyka do českého jazyka nebo naopak odměna ve výši 300 až 450 Kč a při tlumočení z cizího jazyka do cizího jazyka odměna ve výši 350 až 450 Kč.

(2) Pokud je potřeba k provedení tlumočnického úkonu méně než jedné hodiny, tlumočníkovi náleží odměna za celou hodinu. Poslední započatá hodina se započte celá, s výjimkou případu, kdy tlumočník v této době pokračuje v dalším tlumočnickém úkonu.

§ 3

(1) Překladateli náleží za překladatelský úkon za každou započatou normostranu přeloženého textu při překladu z cizího jazyka do českého jazyka nebo naopak odměna ve výši 300 až 450 Kč a při překladu z cizího jazyka do cizího jazyka odměna ve výši 350 až 450 Kč.

(2) Normostranou se rozumí strana textu o délce 1800 znaků včetně mezer. Pokud přeložený text není napsán latinkou nebo azbukou, odměna se určuje podle počtu započatých normostran překládaného textu. Pokud není napsán latinkou nebo azbukou přeložený ani překládaný text, odměna se určuje podle počtu započatých normostran přeloženého textu; počet normostran se odhadne.

§ 4

(1) Komunikační systém neslyšících a hluchoslepých osob se pro účely určení odměny za tlumočnický nebo překladatelský úkon považuje za cizí jazyk.

(2) Pokud překladatel provedl překladatelský úkon za použití komunikačního systému neslyšících a hluchoslepých osob a cílový projev nemá podobu textu, odměna se určuje podle počtu normostran překládaného textu. Pokud podobu textu nemá ani zdrojový projev, postupuje se při určení odměny jako při určení odměny za tlumočnický úkon.

§ 5

Pokud překladatel při výkonu překladatelské činnosti provádí kontrolu shody zdrojového projevu s překladem, který dříve provedl, za účelem vypracování dalšího vyhotovení překladatelského úkonu, hranice sazby odměny se snižují o 70 %.

§ 6

(1) Hranice sazby odměny za revizní tlumočení nebo překlad se snižují o 70 %, ledaže v rámci revize bylo třeba tlumočení provést znovu nebo překlad zcela přepracovat.

(2) Odměna za revizní vyjádření k tlumočení se určuje podle počtu hodin tlumočení, které je předmětem revize.

(3) Odměna za revizní překladatelský úkon se určuje podle počtu započatých normostran textu, podle kterého byla určena odměna za přezkoumávaný překladatelský úkon. Pokud zdrojový projev, který je součástí přezkoumávaného úkonu, nemá podobu textu, postupuje se při určení odměny jako při určení odměny za revizní vyjádření k tlumočení.

(4) Pokud je předmětem revize podle odstavce 1 nebo 2 jen část úkonu, odměna se poměrně snižuje.

§ 7

(1) Hranice sazby odměny za tlumočnický nebo překladatelský úkon lze zvýšit za tlumočení nebo překlad

a) projevu zvlášť náročného na přesnost nebo odbornost tlumočení nebo překladu až o 20 %,

b) z afrického nebo asijského jazyka nebo do afrického nebo asijského jazyka až o 10 %,

c) s využitím technického zařízení pro přenos obrazu nebo zvuku až o 10 %,

d) projevu zachyceného zvukovým, obrazovým nebo zvukově-obrazovým záznamem až o 30 %.

(2) Hranice sazby odměny za tlumočnický nebo překladatelský úkon lze zvýšit až o 30 %, pokud je úkon náročný z jiného důvodu než podle odstavce 1, zejména v případě tlumočení nebo překladu projevu, který je

a) psaný rukou nebo neužívaným písmem nebo z jiného důvodu těžko čitelný, nebo

b) zprostředkovaný nekvalitním přenosem zvuku nebo obrazu, zachycený nekvalitním zvukovým, obrazovým nebo zvukově-obrazovým záznamem, sdělen osobou, která je stižena duševní poruchou nebo která neovládá dobře použitý způsob dorozumívání, nebo z jiného důvodu těžko srozumitelný.

(3) Pokud je nutné provést tlumočnický nebo překladatelský úkon v den volna nebo pracovního klidu anebo v noční době určené podle zákoníku práce, hranice sazby odměny za tlumočnický nebo překladatelský úkon lze zvýšit až o 50 %.

(4) Hranice sazby odměny za často se opakující jednoduché tlumočnické nebo překladatelské úkony spočívající v tlumočení nebo překladu jednoduchých, v podstatě stejných, obdobných nebo opakujících se projevů se snižují o 20 %.

(5) Pokud se skutečnosti podle odstavců 1 až 4 týkají jen části úkonu, odměna se vypočte podle více sazeb. Pokud se za započatou hodinu nebo normostranu odměna vypočítává podle více sazeb, započte se tato hodina nebo normostrana poměrně.

§ 8

Určení výše odměny

Při určování výše odměny v rámci rozmezí sazby se hodnotí náročnost tlumočnického nebo překladatelského úkonu a míra odborných znalostí, které bylo třeba k jeho provedení vynaložit. Přitom se hodnotí zejména povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k provedení úkonu.

Společná ustanovení pro určení odměny

§ 9

(1) Pokud je tlumočnický nebo překladatelský úkon mimořádně obtížný, lze odměnu zvýšit až o 20 %.

(2) Pokud je nutné urychlené provedení tlumočnického nebo překladatelského úkonu, lze odměnu zvýšit až o 50 %.

§ 10

(1) Pokud tlumočník nebo překladatel neprovedl úkon v souladu s požadavky uvedenými ve vyhlášce o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti1), nebo ve stanovené lhůtě, lze odměnu krátit až o 50 %.

(2) Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, lze odměnu krátit o více než 50 % nebo zcela odepřít.

§ 11

Pokud se hranice sazby odměny nebo odměna zvyšují nebo snižují podle více ustanovení této vyhlášky, vypočte se nejprve celková procentní míra zvýšení nebo snížení a podle ní se hranice sazby odměny nebo odměna upraví.

§ 12

Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času

(1) Tlumočníkovi a překladateli náleží vedle odměny též náhrada

a) hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu,

b) za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem,

c) hotových výdajů konzultanta spojených s přibráním konzultanta tlumočníkem nebo překladatelem a

d) za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.

(2) Náhrada podle odstavce 1 se tlumočníkovi nebo překladateli poskytuje na základě předložených dokladů.

(3) Jiné náklady tlumočníka nebo překladatele jsou zahrnuty v jeho odměně. Jinými náklady tlumočníka nebo překladatele jsou zejména náklady

a) vynaložené na přípravné a administrativní práce,

b) na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění a

c) na úhradu daně kromě částky odpovídající dani z přidané hodnoty, o kterou se zvyšují odměna a náhrady, které tlumočníkovi nebo překladateli podle této vyhlášky náleží.

Náhrada hotových výdajů

§ 13

(1) Tlumočníkovi a překladateli náleží náhrada hotových výdajů, zejména náhrada věcných nákladů, cestovních výdajů, odměny konzultanta, pokud zadavatel schválil přibrání konzultanta, nákladů spojených s přibráním pracovníků pro pomocné práce, které nejsou administrativními pracemi, soudních a jiných poplatků, poštovného, úhrady telekomunikačních služeb a nákladů na opisy a fotokopie.

(2) Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, tlumočníkovi nebo překladateli náleží náhrada hotových výdajů ve výši, kterou doložil.

§ 14

(1) Tlumočníkovi a překladateli náleží náhrada cestovních výdajů ve výši určené podle právních předpisů upravujících cestovní náhrady.

(2) Pokud tlumočník nebo překladatel použije silniční motorové vozidlo bez souhlasu zadavatele úkonu, náleží mu náhrada jízdních výdajů ve výši určené pro hromadnou dopravu.

§ 15

(1) Seznam hotových výdajů, za které tlumočníkovi nebo překladateli náleží paušální náhrada, a výše těchto paušálních náhrad za hotové výdaje jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce.

(2) Pokud tlumočník nebo překladatel osvědčí okolnosti svědčící pro to, aby náhrada za hotový výdaj nebyla určena paušální částkou, nebo pokud tyto okolnosti vyjdou najevo jinak, určuje se náhrada ve výši doložené tlumočníkem nebo překladatelem.

Náhrada za ztrátu času

§ 16

(1) Pokud je nutné provést tlumočnický nebo překladatelský úkon v místě, které není sídlem tlumočníka nebo překladatele, náleží mu náhrada za ztrátu času stráveného

a) na cestě do tohoto místa a zpět a

b) čekáním na provedení úkonu, pokud bylo jeho provedení v tomto místě zpožděno z důvodu, který nespočívá na straně tlumočníka nebo překladatele, pokud takové zpoždění činí více než 30 minut.

(2) Tlumočníkovi a překladateli náleží náhrada za ztrátu času stráveného na cestě též, pokud bylo provedení úkonu v požadovaném místě a termínu zrušeno, ledaže tlumočník nebo překladatel byl o zrušení úkonu včas předem vyrozuměn nebo provedení úkonu bylo zrušeno z důvodu, který spočívá na jeho straně.

(3) Tlumočníkovi a překladateli nenáleží náhrada za ztrátu času, pokud ve stejném časovém období vykonával tlumočnickou nebo překladatelskou činnost.

§ 17

(1) Tlumočníkovi nebo překladateli náleží náhrada za ztrátu času ve výši ušlého výdělku.

(2) Pokud tlumočník nebo překladatel nedoložil výši ušlého výdělku nebo pokud ušlým výdělkem je výdělek za výkon tlumočnické nebo překladatelské činnosti, tlumočníkovi nebo překladateli náleží náhrada za ztrátu času ve výši 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu.

(3) Při určení výše ušlého výdělku se postupuje jako při určení výše ušlého výdělku svědka.

§ 18

Náhrada hotových výdajů konzultanta a náhrada za ztrátu času konzultanta

Při určování náhrady hotových výdajů konzultanta a náhrady za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě se postupuje jako při určování náhrady hotových výdajů tlumočníka nebo překladatele a náhrady za ztrátu času tlumočníka nebo překladatele včetně času stráveného na cestě.

§ 19

Vyúčtování odměny a náhrad

(1) Vyúčtování odměny a náhrad musí být přehledné a přezkoumatelné. Tlumočník nebo překladatel ve vyúčtování odměny a náhrad, které mu podle této vyhlášky náležejí, uvede alespoň

a) jednotlivé hotové výdaje, cesty a zpoždění,

b) způsob výpočtu a výši

1. odměny za tlumočnický nebo překladatelský úkon,

2. náhrady jednotlivých hotových výdajů, nebo

3. náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za jednotlivé cesty a za jednotlivá zpoždění,

c) případně čísla stran s obrazovým obsahem,

d) částku odpovídající dani z přidané hodnoty, o kterou se zvyšuje odměna za tlumočnický nebo překladatelský úkon nebo náhrada za jednotlivé hotové výdaje a cesty a za jednotlivá zpoždění,

e) výši poskytnuté zálohy nebo uvede, že záloha nebyla poskytnuta,

f) zvlášť, bez částky odpovídající dani z přidané hodnoty, celkovou výši

1. odměny,

2. náhrady hotových výdajů a

3. náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě,

g) celkovou výši částky odpovídající dani z přidané hodnoty zvlášť za všechny úkony a zvlášť za všechny náhrady,

h) celkovou výši částky odpovídající dani z přidané hodnoty,

i) celkovou výši odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě,

j) v jaké výši započítává zálohu, pokud byla poskytnuta, a

k) celkovou výši částky k úhradě, popřípadě celkovou výši přeplatku.

(2) V rámci způsobu výpočtu výše odměny počítané podle počtu započatých hodin a výše náhrady za ztrátu času tlumočník nebo překladatel uvede vždy též celkovou dobu vynaloženou na provedení úkonu a celkovou dobu, za kterou účtuje jednotlivé náhrady za ztrátu času.

(3) Pokud tlumočník nebo překladatel přibral konzultanta k posouzení zvláštních dílčích otázek, uvede ve vyúčtování též údaj, která položka vyúčtování je odměnou konzultanta, hotovým výdajem konzultanta, cestou vykonanou konzultantem nebo zpožděním, které vedlo ke ztrátě času konzultanta. Konzultant je povinen poskytnout tlumočníkovi nebo překladateli součinnost nezbytnou pro vyúčtování náhrady svých hotových výdajů a náhrady za ztrátu svého času.

(4) Tlumočník nebo překladatel připojí k vyúčtování odměny a náhrad doklady, kterých se dovolává ve vyúčtování.


§ 20

Přechodné ustanovení

Odměna za tlumočnickou činnost vykonanou přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a náhrada nákladů účelně vynaložených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky v souvislosti s tlumočnickou činností se určují a vyúčtují podle vyhlášky č. 37/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 21

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.


Ministryně spravedlnosti:

Mgr. Benešová v. r.


Příloha k vyhlášce č. 507/2020 Sb.

Paušální částka náhrady některých hotových výdajů

Hotový výdajVýše náhrady
1.Tisk strana formátu A43 Kč
2.Tisk strana formátu A36 Kč
3.Tisk barevný strana s obrazovým obsahem formátu A417 Kč
4.Tisk barevný strana s obrazovým obsahem formátu A335 Kč
5.Zvukový záznam 1 minuta1,50 Kč
6.Obrazový záznam 1 minuta2 Kč
7.Zvukově-obrazový záznam 1 minuta2,50 Kč
8.CD nebo DVD včetně obalu 1 ks10 Kč
9.Flash disk 1 ks120 Kč

Poznámky pod čarou

1) § 22 až 38 vyhlášky č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti.

Vyhláška č. 508/2020 Sb.

Vyhláška o odměně a náhradě hotových výdajů konzultanta přibraného pro účely trestního řízení

VYHLÁŠKA

ze dne 26. listopadu 2020

o odměně a náhradě hotových výdajů konzultanta přibraného pro účely trestního řízení Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 157 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 255/2019 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví

a) výši a způsob určení odměny konzultanta přibraného orgánem činným v trestním řízení pro účely trestního řízení,

b) výši a způsob určení náhrady účelně vynaložených hotových výdajů konzultanta a

c) způsob výplaty odměny podle písmene a) a náhrady hotových výdajů podle písmene b).

§ 2

Odměna konzultanta

(1) Konzultantovi náleží za každou započatou hodinu práce účelně vynaložené na poskytnutí odborné pomoci odměna ve výši 150 až 225 Kč.

(2) V odměně konzultanta je zahrnuta náhrada jeho ušlé mzdy nebo platu a náklady

a) vynaložené na obstarání materiálního zabezpečení pro poskytnutí odborné pomoci,

b) vynaložené na přípravné a administrativní práce vykonané v souvislosti s poskytnutím odborné pomoci,

c) na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění a

d) na úhradu daně, kromě částky odpovídající dani z přidané hodnoty, o kterou se zvyšuje odměna za poskytnutou odbornou pomoc.

§ 3

Krácení a odepření odměny

(1) Pokud konzultant poskytl odbornou pomoc opožděně nebo nekvalitně, může být odměna zkrácena až o 50 %.

(2) Pokud jde o zvlášť závažný případ nekvalitního poskytnutí odborné pomoci, může být odměna zkrácena o více než 50 % nebo může být zcela odepřena.

§ 4

Zvýšení odměny

(1) Pokud je nutné, aby konzultant poskytl odbornou pomoc urychleně, odměnu lze zvýšit až o 50 %.

(2) Pokud je nutné, aby konzultant poskytl odbornou pomoc v den pracovního volna nebo pracovního klidu anebo v noční době určené podle zákoníku práce, rozmezí odměny za každou započatou hodinu práce podle § 2 lze zvýšit až o 50 %; zvýšení odměny podle odstavce 1 tím není dotčeno.

§ 5

Náhrada hotových výdajů

(1) Konzultantovi náleží náhrada hotových výdajů, které musel účelně vynaložit v souvislosti s poskytnutím odborné pomoci, zejména náhrada nákladů na cestovní výdaje a na úhradu telekomunikačních služeb, poštovné, překlady, opisy a fotokopie.

(2) Konzultantovi náleží náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů spojených s použitím veřejného hromadného dopravního prostředku. Pokud se souhlasem orgánu činného v trestním řízení použil konzultant vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle právních předpisů upravujících cestovní náhrady.

(3) Konzultantovi se náhrada hotových výdajů uvedených v příloze k této vyhlášce poskytuje v paušální částce, pokud neprokáže jejich výši; výše této paušální náhrady je uvedena v příloze k této vyhlášce. Náhrada ostatních hotových výdajů se poskytuje v prokázané výši na základě předložených dokladů.

§ 6

Způsob výplaty

(1) Odměna a náhrada hotových výdajů konzultanta je splatná do 30 dnů od jejich přiznání.

(2) Odměna a náhrada hotových výdajů konzultanta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.


§ 7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.


Ministryně spravedlnosti:

Mgr. Benešová v. r.


Příloha k vyhlášce č. 508/2020 Sb.

Paušální částka náhrady hotových výdajů za vybrané položky

Číslo položkyOznačení položkyVýše náhrady nákladů
1.Tisk černobílý strana formátu A43 Kč
2.Tisk černobílý strana formátu A36 Kč
3.Tisk barevný strana s obrazovým obsahem formátu A417 Kč
4.Tisk barevný strana s obrazovým obsahem formátu A335 Kč
5.CD nebo DVD včetně obalu 1 ks10 Kč
6.Flash disk 1 ks120 Kč